Jaké je vstoupit do Síně slávy?

Je to zvláštní, ale především krásné. Mám díky tomu pocit, že všechno, co jsem dělala a dělám, má smysl. Jsem dojatá.

Na které období ve své kariéře nejraději vzpomínáte?

Strašně ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem amatérsky zpívala se skupinou Majestic. Byli jsme schopni každý týden nazkoušet dvě nové písničky. Ráda mám také období s kapelou Flamingo, především začátky s Petrem Němcem, se kterým jsme zpívali skvělé duety.

Mám ráda i písničky Jaroslava Wykrenta, texty Jiřiny Fikejzové, to všechno pro mě byly nové věci a mezník v mé kariéře, když jsem přestala zpívat anglicky a začala česky. Každá etapa měla a má něco do sebe. I tato.

Je ocenění akademiků pobídkou k další práci?

Své poslední album Stopy jsem sice vydala před čtyřmi měsíci, ale nyní už přemýšlím o tom, že příští rok vydám další. Mám ho v hlavě a doufám, že bude zajímavé.