Festival zahájila pop opera The Ballad of Ricky and Ronny v provedení Anny Sophie Bonnemy a Hanse Petera Dahla z belgické Needcompany. Příběh o Rickym a Ronny byl mdlým a trapným potácením a popěvováním čtyř tónů. Záměr ironicky shodit banalitu pop projektů přinesl výsledek více než zoufalý. Yasmeen Godderová je v Izraeli i na mezinárodní scéně uznávanou choreografkou. Její tvorba je plná expresí, přehánění i extravagantnosti a tanečníci jsou ve skvělé formě.

Dvě představení Singular sensations v Divadle Archa prezentovala zprvu výboje emocí a energie v sólových výkonech, jež se přetavily do excentrické show, kdy na sebe tanečníci lijí a plivají různě barevné tekutiny. Poněkud samoúčelně si rozmazávají barvy a želé po těle, které evokuje tak trochu destruktivně sexuální hrátky, poté se však smířlivě utírají a mizejí.

Kettly Noelová a Nelisiwe Xaba, skvělé africké tanečnice z Mali i Jihoafrické republiky, cestují po významných evropských festivalech. Jejich křehké a zároveň svůdné dílo Correspondances zavádí do intimního světa žen, s jejich touhami, vrtochy i divokými představami. Obě jsou vynikající tanečnice i herečky. Skvělá je scéna, kdy obě mapují francouzskou taneční terminologii s výstižným až groteskně vyznívajícím pohybovým překladem.

Závěr představení, kdy obě polykají a sají mléko ze zavěšených praskajících vemen, připomíná apokalypsu. Tanečnice padají a kloužou v neuvěřitelných obratech po mokrém povrchu. Všichni se rozplyneme do nekonečna