Článek
Spisovatelka se označení "antifeminismus" důrazně brání slovy, že píše o „lidech jako takových“ a že pro svůj příští román jistě vymyslí mužskou hlavní postavu.
Naivní styl autorky vylučuje jakékoli překvapení. Určité kouzlo se však skrývá v jejím zaujetí jazykem, který v románu Ti nejlepší z nás (překlad Jarka Vrbová) představuje základní prostředek pro charakterizaci postav i prostředí. Právě pomocí jazykových prostředků je ironizovaná pseudointelektuální atmosféra univerzity, kde se v kantýně při polévce užívají výrazy, jimž by nikdo mimo kampus nerozuměl.
Kritika poměrů na celé univerzitě v Oslu
Uriová skrze katedru futuristické lingvistiky kritizuje poměry na celé univerzitě v Oslu. Snaží se čtenáři vsugerovat, že zde u akademiček záleží především na vzhledu a konexích. Odbornost není tolik důležitá. Dostáváme se tak k jednomu z největších klišé postmoderní literatury.
:. Helen Uriová: Ti nejlepší z nás Foto: Archiv nakladatelství
Hrdinka díky svým schopnostem překoná podvědomě zakotvenou představu ženy coby sexuálního objektu a případná role hračky zbude na muže. Nabízí se metafora včelích úlů a královen. Metafora souboje trubců se zdánlivě dokonalou protivnicí, jež však pod povrchem skrývá věčnou samotu a množství úchylek.
Nejvýraznější postava románu Edith Rinkelová o sobě ví, že není jako ostatní. V padesáti letech patří mezi špičku v oboru a navenek představuje ideál chladné a vysoce inteligentní femme fatale. Stále přitahuje pozornost. Je objektem erotických snů všech mužů v okolí. Může si z nich vybírat ty nejlepší exempláře, což vytváří paralelu se zálibou v entomologii (věda zkoumající hmyz).
Nekomplikované příběhy o lásce a frustracích
Proti Edith stojí její dva mladí podřízení - pohledný vědec Pal Bentzen a Nanna Klevelová, která má zvláštní kouzlo nejen pro naivního Pala. Hlavní roli zde hraje tajemný projekt, ověnčený příslibem slávy a bohatství. Zvítězit však nemohou všichni.
Dalo by se říci, že autorka píše tak, jak to mají rádi především skrytí milovníci červené knihovny. Nekomplikované příběhy o lásce, frustracích a složitých mezilidských vztazích staví do popředí kulisy, která vytváří dojem intelektuálna.
Exkurz do světa akademiků mohutně koření sexem.
Chytlavé pozadí, dávka osudovosti, vnitřní dilemata jinak černobílých postav. Čtenář se neunaví a ještě se dozví leccos zajímavého. Křiklavý přebal desek celkový náboj románů jen potvrzuje.
Helene Uriová: Ti nejlepší z nás
Knižní klub, 368 stran, 299 Kč
Helene Uriová (1964, Norsko)
Pracuje jako lingvistka a spisovatelka. Vystudovala norštinu na univerzitě v Oslu, kde potom několik let působila jako odborná asistentka. Její tvorba zahrnuje odborné lingvistické publikace, knihy pro dospělé i pro děti. Za titul Velká kniha o jazyce získala v roce 1998 cenu norského ministerstva školství. V beletristické prvotině Anna v pátek (1995) představuje dětem základy lingvistiky po vzoru Sofiina světa. Pozornost čtenářů však Uriové zajistil až román Temně červená 315 (2001). Nyní nakladatelství Knižní klub vydává překlad zatím poslední knihy Ti nejlepší z nás (2006).