Mají radost z toho, že se mohou setkávat a svěřovat si tajemství lidí, jejichž děti už kráčejí vlastní cestou a ony se mohou a vlastně i musejí čím dál víc zajímat samy o sebe.

Není jednoduché žít bez partnera, složitější to svým způsobem je žít s ním. A tak se Jana dozvídá o Irenině vztahu s fotografem Davidem, s nímž se ona ocitá v Kurdistánu nebo v Arménii zmítané národnostními konflikty.

Irenu však rovněž láká scenárista Igor, který má osobnostní i milenecké kvality, ovšem také manželku. Irena nechce zůstat pozadu za mladšími kolegyněmi, a tak se jí přihodí, že se do ní zamiluje o generaci mladší junák.

Milena Holcová po úspěchu knihy Orinokem k přechodu, v němž popsala ženskou duši a pohled na svět, sleduje dál života běh svých hrdinek. Zajímavé je, když si člověk uvědomí, že jejich zaujetí sebou samými je tak intenzivní, až skoro přestanou vnímat svět okolo. Ten se jim, jak už to bývá, nelítostně připomene.

Je to čtivá, rychle plynoucí výpověď o světě zralých žen, které chtějí na kapitánském můstku svých osudů rozhodovat, kudy že se popluje. Jenže moře i řeky dokážou proud pořádně překvapit. A jen silný jedinec přežije. Jen ten dokáže vykročit znovu, možná že správným směrem. Co v ženském slova smyslu onen „správný směr“ znamená, toho se autorka ve své nové próze dotýká.

 

Milena Holcová: Věčný striptýz
Šalvar, 307 stran, 285 Kč