Jednu hádanku řešil už spisovatel Dan Brown, když ve své Šifře mistra Leonarda předhodil křiklavou teorii, že Leonardo da Vinci (1452–1519) na proslulé fresce namaloval po boku Ježíše nikoli Jana, ale Maří Magdalénu. Tvrzení, že Ježíš měl i potomky, vyvolalo pochopitelně poprask: jedni hltavě četli, druzí – včetně církve – ostře protestovali.

Dílo znázorňuje moment, kdy Ježíš šokuje své nejbližší

Lidské drama zachycené na fresce je ale nepopiratelné. Dílo znázorňuje moment, kdy Ježíš šokuje své nejbližší oznámením, že jeden z nich se ho chystá zradit. Je pochopitelné, že v takové vypjaté chvíli nikdo z přítomných nejeví velký zájem o jídlo nachystané na stole.

A že také jen málokdo z těch nespočetných milovníků umění, kteří během staletí malbu studovali, věnoval větší pozornost tomu, co je na jídelníčku. Všeobecně se s ohledem na tradici předpokládalo, že před aktéry večeře leží pečený velikonoční beránek, jenž podobně jako chléb a víno odpovídá ortodoxní křesťanské symbolice.

Nicméně prudké zhoršování kvality malby už po jejím dokončení v roce 1498 bránilo tomu, aby mohla být důkladně prozkoumána. Díky nedávnému dokončení mnohaleté restaurace díla byli nakonec nyní experti konečně s to analyzovat, co skutečně da Vinci umístil na stůl.

Leonardo namaloval jídlo, které by si dal on sám

Výsledky otištěné v americkém časopise Gastronomica jsou překvapující: z jídelníčku na cínovém nádobí zmizel beránek a nahradil jej pečený úhoř s pomerančovými plátky.

Pokud to vypadá hodně současně, tak v době vzniku malby tomu tak určitě bylo. Podle kunsthistorika Johna Variana patřil úhoř k oblíbeným jídlům nejen renesanční Itálie obecně, ale možná i samotného Leonarda, jak je patrné z několika účtů za nákup, které po sobě umělec v osobních poznámkách zanechal.

Jinými slovy – Leonardo namaloval jídlo, které by si dal on sám spíše než třeba apoštolové. Historicky věrné to být nemusí, chuťově vynikající ovšem bezpochyby ano.