Snil jste o tom, že někdy napíšete filmovou hudbu?

Nikdy mě ani nenapadlo, že by mi někdo takovou nabídku dal. Když ale přišla, říkal jsem si, že je to výzva. Původ to má v pořadu Barování, který v pražském studiu Rubín dělá Filip Rajmont a ve kterém také vystupuji. Pravidelně na něj chodí režísér filmu Vladimír Drha. Vím, že se mu moje tvorba líbí a on se rozhodl dát mi šanci.

Psal jste písničky přímo pro film, nebo jste sáhl pro starší do šuplíku?

Písnička Malčik je napsaná přímo k filmu. Skladba Chybíš mi je ze šuplíku a písnička Navěky je sice z období, kdy jsem hudbu k filmu psal, ale vznikla k úplně jiné příležitosti. Byl to svatební dar pro kamaráda Luďka Malára. Neměl nic proti tomu, abych ji použil do filmu. Koneckonců, je to pořád jeho písnička a určitě je rád, že se o jeho lásce takhle zpívá.

Skladbu Malčik jste věnoval Karlu Krylovi. Proč?

Pro mě je ikona. Nemůžu říct vzor, protože by pak lidi měli tendenci mě k němu přirovnávat. Kryl je písničkář, kterého si nesmírně vážím. První kazetu s jeho tvorbou jsem dostal někdy ve třinácti letech. Tenkrát se mi to líbilo, ale moc jsem mu nerozuměl. Kryl je podle mě mistr šifry, což je na jeho tvorbě nádherné. Texty jsem pochopil postupně, některé mi docházejí až teď. Řekl bych, že takhle alegoricky u nás dnes neumí psát nikdo.

Film Anglické jahody se odehrává v roce 1968 v Československu. Bylo těžké psát hudbu k příběhu z doby, kterou jste nezažil?

Bude to asi znít divně, ale já mám v sobě zafixováno pořád si zjišťoval informace. Rok 1968 je v našem školství podle mě zanedbávané téma. Mně zajímá, přestože se mě nedotkl. Dostal jsem se k němu především přes osudy Karla Kryla a jeho současníků.

Získal jste z filmu nové informace?

Především ve mně posílil pídění se po nich. Myslím si, že mi dal podnět k tomu, abych se změnil já. Spousta věcí u nás není vyslovená tak, jak by měla. Z toho vzniká pověstná česká ukřivděnost, protože my se neumíme moc vyrovnávat s minulostí. Já bych se to chtěl naučit.

V písničce Nevěra s vámi zpívá Aneta Langerová. Jaká s ní byla spolupráce?

Já si tu spolupráci vyprosil. Poprvé jsem ji viděl na festivalu Okoř. Koncert byl dobrý, ale když na konci zpívala s akustickou kytarou, šel jsem do kolen. Bylo to výborné. Požádal jsem lidi kolem sebe, jestli by mi pomohli navázat s ní spolupráci.

Tušil jsem, že Aneta pochopí, o čem ta písnička je – což se potvrdilo. Hrozně mě baví její hlas. Její výraz je „plný“, je to naplněné zpívání. Překvapila mě skromností a pečlivostí. Ačkoli nejde o její písničku, dodnes diskutujeme o tom, jak bude vypadat klip a jaká bude jeho konečná podoba.

Chtěl byste ve spolupráci s ní pokračovat?

Neumím si to teď představit, protože vím, že začne chystat album. Budu ale rád, když se to stane někdy v budoucnu. Zajímá mě už nejen jako zpěvačka, ale i jako člověk. Je to umělkyně v pravém smyslu slova.

Viděl jste už Anglické jahody?

Jen nesestříhanou verzi.

A jaký z ní máte pocit?

Moc se mi líbila, ačkoli asi nejsem úplně objektivní, protože tam hraje spousta mých kamarádů. Film je výjimečný v tom, že neurčuje, kdo byl špatný a kdo dobrý. Tehdejší politická situace je na pozadí příběhu a vystupuje ven až později. Bylo by dobré, kdyby ho viděli hlavně mladí lidé. Nikdo jim nevnucuje žádný názor, mohou si udělat svůj.