"Jsme spokojenější než loni, kdy jsme se po dvanácti letech do Festival Parku přestěhovali z Českého Bodu. Ještě se dají vychytávat mouchy, ale už jsme věděli, do čeho jdeme. Počasí nám také nahrálo, silný déšť trval sice dvanáct hodin, ale přišel v době, kdy v areálu nebyli lidé, protože se uklízel a oni se zdržovali ve stanovém městečku," řekl Právu Petr Fořt z pořádající Ameby Production.

Na festival přišlo asi 23 tisíc diváků. Nelze o nich říct, že by je lákala nabídka skupin, které se na festivalu představí. Akce zaznamenává od svého začátku v podstatě rok co rok divácký nárůst a také podle ankety, kterou na místě dělali Festivalové noviny, je jasné, že na Rock for People se jezdí jako na festival, nikoli na hvězdy.

Mezi největšími hvězdami měly letos "papírově" být Kaiser Chiefs, The Offspring a Massive Attack. Skutečnost ale byla jiná. Britští Kaiser Chiefs svůj čtvrteční set zvládali s přibývajícím časem s menším zaujetím a jejich melodické skladby postrádaly energii.

Řeč Offspring je už poněkud vyčpělá

The Offspring sice přehráli všechny své punkrockové hity a zpěvák Dexter Holland zpíval "jako z partesu", ovšem jejich hudební řeč je už poněkud vyčpělá, punk má celosvětově novou, mocnější energii. Triphopoví Britové Massive Attack lepili jako vždycky bublavé snové atmosféry, ovšem v sobotu kolem půlnoci jimi uspávali a jejich zpěváci měli velké potíže s intonací.

Opravdovými festivalovými hvězdami naopak byli elektroničtí klasici britské hudební scény Dreadzone, z nichž na Festival Park dopadla energie i na příští rok, elektrometalová Enter Shikari, jejichž skladby měly divoké aranže a muzikanti nepostáli na místě ani pět vteřin v klidu.

Z vystoupení Massive AttackZ vystoupení Massive Attackfoto: Právo/Petr Hloušek

Dále to byli němečtí iO, v nichž k bývalým členům Guano Apes přišel skvělý zpěvák a oni takto vytvářejí úctyhodně pevné struktury rockových písniček, v Německu usazená mezinárodní kapela N.O.H.A., která mísí styly od jazzu po pop, kanadští psychdelici Black Mountain, vzývající sedmdesátá léta a také éru hippies, či experimentální elektropunkeři z kanady Holy Fuck.

Občas byl rozdíl mezi tuzemskou a zahraniční scénou propastný

Pořadatelé se letos rozhodli vsadit na zajímavá jména ze zahraničí, což je v novodobé české festivalové historii převratný jev. Nabídli tím nejenom konfrontaci pro muzikanty i diváky, ale současně odkryli poněkud marný stav zdejší scény. Bezmála každá zahraniční kapela (včetně těch z východu) měla přesvědčivější ráz než naše. Někdy byl rozdíl propastný.

V této konkurenci z našich nejvíce obstáli Clou, Sunshine a Gipsy.cz, všechno tělesa, která mají praktické i teoretické zkušenosti ze zahraničí. Úspěch u diváků měl i blok písniček Jaroslava Uhlíře, společný set Divokýho Billa s Čechomorem, Kabát, na který pod pódiem tančilo nejméně patnáct tisíc diváků, či Tata Bojs.

Z vystoupení Tata BojsZ vystoupení Tata Bojsfoto: Právo/Petr Hloušek

Úspěšný byl stan projektu Kašpárek v rohlíku, který byl původně sice koncipovaný pro děti na festivalu, nakonec ale dobře posloužil a pobavil i dospělé.

"Mám pocit, že na Rock for People chodí milí a slušní lidé. Neměli jsme s nimi žádný vážný problém. Při koncertu The Offspring se ale lidé pod pódiem dost mačkali a my museli vytvořit nouzový východ. Do budoucna je to ponaučení, budeme dělat bezpečnostní koridory," uzavřel pořádající Petr Fořt.