U nás neznámý Vögel (*1969) patří k německým autorům ovládajícím umění komedie od anekdoty a skeče až po úsměvnou moralitu konverzačního, ale i crazy ražení. Šťastlivec, který píše brilantní dialogy, na jakých v Americe pracují celé týmy nebo Neil Simon.

Láska po sedmdesátce?

Ještě něco umí Engelová mistrovsky. Pozvat dobré spolupracovníky (dramaturgyni Johanu Kudláčkovou, scénografa Ivo Žídka, kostymérku Lucii Loosovou) a znamenité herce.

Dvě polohy navozují pohodu šachové partie dvou veteránů Churchillovy vítězné armády pokořivší Hitlerovu třetí říši: Nelad domácnosti osamělého mužského po sedmdesátce a kontrast, jaký dokáže vykouzlit v takovém omšelém zátiší jen dobrá hospodyně, byť příslušnice poraženého národa. Navztekanou ouverturu obou částí komedie i cestu k náznaku happy endu obstarává ještě synek přihlížející se stejným zděšením nejprve otcovu pustnutí, a posléze jeho zázračnému obrácení.

Máte pocit, že jste něco podobného - v postavení kteréhokoliv z aktérů - sami prožili. V tom je Dobře rozehraná partie textem geniálním, a práce režisérky inscenací dobře ukotvenou; jadrnou, rozpustilou, ale vzdálenou jakékoli povrchnosti.

A v duši přesné váhy

Dialogy jsou postaveny na promyšlených konverzačních střetech. Nejprve syna a otce (Jan Vlasák - Lukáš Jurek), posléze svérázného vysloužilce s novou hospodyní (Vlasák - Jitka Smutná) a aktérů sedmatřicet let rozehrávaných šachových klání (Vlasák - Petr Štěpánek). Viděl jsem třetí reprízu, ale tempo i načasování gagů a hříček už drží jak helvítská víra. Z výkonů vyzařuje radost a chuť bavit diváky. I trocha nostalgie z uplývání času není na škodu. Lída Engelová má v duši přesné váhy.

Městská divadla pražská – Divadlo ABC – Stefan Vögel: Dobře rozehraná partie. Přeložila Magdalena Štulcová. Režie Lída Engelová, dramaturgie Johana Kudláčková, scéna Ivo Žídek, kostýmy Lucie Loosová, hudební spolupráce Petr Mandel. Česká premiéra 19. ledna 2008.