"Všechno, na co jsem čekal pětadvacet let, se tak děje až teď, kdy už nemám pomalu síly, abych to uskutečnil," řekl se značnou dávkou nadsázky osmapadesátiletý Sís.

"Výstav jsem už měl, že bych je ani nespočítal, ale tady je to premiéra v komerční galerii," řekl o expozici s názvem Svoboda výrazu v galerii Mary Ryanové v newyorské čtvrti Chelsea. "Konečně jsem se po letech propracoval do uměleckého světa v New Yorku," dodal.

Kniha Zeď (The Wall) se silnými autobiografickými prvky z doby, kdy Sís vyrůstal v komunistickém Československu, získala od svého uvedení na americký trh loni v létě řadu literárních a výtvarných cen. Začátkem února by se měla objevit i v tabulce amerických bestsellerů. Jen ve Spojených státech se jí podle Síse prodalo na 100 000 výtisků. Rozšířenou českou verzi vydalo nakladatelství Labyrint loni na podzim. Náklad byl rychle rozebrán a v polovině ledna se na pultech objevil dotisk. Vyšla také v Německu, Francii, Jižní Koreji a dalších zemích.

Bude film?

Zájem o ni projevila i společnost Apple, která uvažuje o tom, že by ji upravila do elektronické podoby, aby si ji děti mohly prohlížet na nejmodernějších mobilních telefonech iPhone. "Děti se třeba v autě budou dívat na telefon a to v nich vzbudí zájem o knížky. Já ale nevím, jestli pak nebudou spokojené jen s telefonem a na knížku zapomenou," říká s mírnou skepsí autor.

V úplných začátcích je jednání s agenturou Creative Artists Agency (CAA), která zastupuje filmové hvězdy jako jsou Brad Pitt, George Clooney či Tom Hanks. CAA oslovila Síse s nabídkou na filmové zpracování Zdi. Zatím není zcela jasné, oč by konkrétně šlo a do jaké míry by se příběh musel upravit. Díky stávce hollywoodských scenáristů ale získal čas si vše promyslet. "Třeba bych mohl partnerům navrhnout, aby se to dělalo v Praze a že by na tom pracovali lidé, které znám," řekl.

Na newyorské výstavě, která bude otevřená do 8. března, je hlavní pozornost věnována ilustracím ke Zdi. Expozice ale obsahuje i originály kreseb ke knížkám o Charlesu Darwinovi nebo Kryštofu Kolumbovi a videoprojekce Sísových kreslených filmů. "Zeď má hlavní prostor, ale i ostatní obrázky hovoří o tom, jak je těžké se vyjadřovat svobodně a jaké s tím lidé mohou mít problémy," popsal výstavu.

Poprvé se představuje v prodejní galerii. "To znamená, že některé věci musejí být na prodej, na což nejsem zvyklý. Na jednu stranu bych byl rád, kdyby se to prodalo, na druhé straně je to jako když prodáváte svoje děti. Takže si říkám, že bych byl celkem rád, kdyby se toho moc neprodalo," poznamenal s úsměvem. Do prodeje dal některé studie k ilustracím pro Zeď a pro další knížky, obrázky Prahy či návrhy vytvořené pro kreslené filmy. Celé sady ilustrací pro jednotlivé publikace ale rozprodávat nechce. "U knížek je důležité udržet všechny ilustrace pohromadě," vysvětluje.

Sám ale neví, co má s originály udělat. Ve Spojených státech, kde žije od roku 1982, odkazují významní umělci často svá souborná díla univerzitám, které si toho velmi považují. Jeho si prý předcházejí univerzita v Mineapolisu a Yelova univerzita. Sís ale doufá, že najde spojení s Českou republikou. Napadá ho například Památník národního písemnictví nebo Národní knihovna, případně nějaký hrad nebo zámek, který by uvítal stálou expozici. "Třeba jako je na Kratochvíli výstava animovaného filmu," připomněl.

Úvahy o tom, kam odkáže svá díla, ho ale nesvazují natolik, aby nechystal plány do budoucna. Stále se "trápí" s Komenským, tématem, jemuž se věnuje poslední čtyři roky. Uvažuje také, že by se po 30 letech vrátil k Ostrovu pro 6000 budíků Miloše Macourka, podle něhož ještě před odchodem z Československa natočil stejnojmenný kreslený film. "Tehdy jsem byl unesen sám sebou jako výtvarníkem a nedával jsem tolik pozor na samotný příběh," řekl. Tentokrát by Macourkův námět chtěl zpracovat knižně.