"Výlet do Vídně v červenci 1989 byl pro mne jeden z nejkrásnějších zážitků mého tehdejšího života," píše Nohavica. Na výlet se těšil také kvůli tomu, že se tam měl setkat s Karlem Krylem.

Po návratu z Vídně si Jarka Nohavicu pozvala na výslech StB. "Musím podotknout, že už v polovině srpna, po návratu, si mne zavolali, jak to občas dělávali, pracovníci z karvinského StB na pohovor," poznamenal Nohavica.

"Odmítnout je jsem se pokusil pod různými záminkami několikrát, ale když mi naznačili, že se na některé věci, mohou zeptat i někoho jiného, raději jsem na jejich schůzky chodil, abych ty své před všemocným obávaným molochem ochránil. Co jim řeknu, to jim řeknu a nic důležitého ze mne stejně nevytáhnou," podotkl zpěvák.

"Bezedný močál minulosti"

Nohavica však tvrdí, že ne vše, co je v protokolu, na schůzce uvedl. "Když jsem těmi šesti žlutými stránkami z archivu StB poprvé nevěřícně listoval, pochopil jsem, jak hluboký a bezedný je močál naší minulosti," sděluje zpěvák na svých internetových stránkách a pokračuje:

"Co tady vysvětlovat nad papíry sepsanými oním kapitánem kdovíkdy pak v poklidu jeho kanceláře, už beze mne, bez mého podpisu, papíry, které se objevují jako na zavolanou."

"Jednou, před lety jsem buď jak buď s tím člověkem seděl u jednoho stolu a basta - dobře mi tak - a tomuhle všemu, co tu teď povídám, lidé buď uvěří anebo neuvěří," dodává Nohavica.