Jako již tradičně je silně zastoupení ostrovní scény, chybět nebudou dobře známí Resistance 77, Dogsflesh, kteří se po letech dali znovu dohromady, Foreing Legion a Stiffs. Největším lákadlem ale jsou Discharge, kteří jsou vedle Exploited jedněmi z nejvýraznější představitelů druhé vlny punku, někdy označované za styl 82. Sham 69, kteří patří k jedněm z vůbec prvních punkových kapel a jako první vzešli z ulice, a ne z dění na uměleckých školách. Bohužel přijedou bez zpěváka Jimmiho Purseyho, který se nepohodl s druhým zakládajícím členem přes třicet let existující formace, kytaristou Davem Parsonsem. Styl Oi pak připomenou Cockney Rejects.

Kompletní program zde

Chybět nebudou hosté z Německa jako Lousy a Riot Company, slovenská Zóna A, Plus Minus a Ex-tip ani řada tuzemských kapel v čele s pořádajícími NVÚ. Letos se však představí i hosté z USA The Casualties, kteří zahrají v neděli na závěr festivalu po Discharge. Jejich zpěvák Jorge Herrera poskytl Novinkám rozhovor.

Názvy vašich alb Under Attack, On The Frontier, Underground Army působí, jako byste byli posedlí armádou.

Na kapelu i na scénu, myslím na kluky, kteří na nás chodí, se dívám jako na určité mužstvo, na jakousi jednotku, protože přemýšlíme stejným způsobem, máme stejné pocity, což je skutečně trochu jako v armádě, ale nemá to nic společného se zabíjením a není to ani gang. Pocit, že někam patříte, je dobrý. Chceme být pozitivní kapela, sjednocovat punkovou scénu, politický kapely, oi kapely, aby nestál každý proti každýmu. 

Jak důležitá je pro vás image?

Pro mě je hodně důležitá, Casuatlies vždycky vypadali takhle, nám se to líbí, protože každý vidí, že jsem punk. Když je na ulici punker, vyvolá to odlišnou reakci lidí, než když tam jde někdo úplně normální. Ukazujeme, že nejsme pop a nechceme vypadat jako popové kapely, nemusíme, protože v punku neplatí žádné zákony.

Ale za vzhled taky platíte, punker asi nemůže dělat v bance.

To teda ne, proto jsem taky pořád na turné. Vytvořili jsme si svůj vlastní životní styl, který stojí mimo. V USA vstaneš v osm, od devíti do pěti děláš, a tak je to po celý zbytek života. Všechno je naplánované, škola, oženit se, mít děti, ale my si myslíme, že dělat si to po svém jinak není špatné. Nás by ani nebavilo chodit do práce. Myslíme si, že tvůrčí práce by neměla být vázaná časem, když by ses vzbudil a neměl chuť, tak bys nevstal, jenže v USA, když nepřijdeš, tak tě hned vyhodí a tvou práci dostane někdo jiný.

Kladete důraz na politická témata?

Trochu jo, i když jsme nikdy nechtěli být někomu říkat, jak má žít, ale máme své názory na to, co se děje, což je dobré, protože punk by měl mít nějaký obsah, to nás odděluje od ostatní subkultur. Hnutí jako mods jsou pryč, protože neměla obsah, my o něčem zpíváme, je to dobré do bodu, kdy říkáte svůj názor, ale nikomu ho silou nenutíte.