Článek
Pelican si během svojí kariéry vysloužili přirovnání k Isis, Mogwai nebo Neurosis, ale ve skutečnosti je nejde lehce zaškatulkovat. Na post-rock je jejich hudba možná příliš syrová, na metal zase až moc přemýšlivá. "My jsme ale rádi, že můžeme hrát jeden večer s High On Fire a druhej večer s Tortoise," pochvaluje si stylovou nezařaditelnost bubeník Larry Herweg.
Zatím poslední album The Fire In Our Throats Will Beckon The Thaw stejně jako debut Australasia exploduje v sonických gejzírech, aby se vzápětí stáhlo do introvertních, zadumaných pasáží, v nichž se ale skrývá neuvěřitelné napětí. Úžasná práce s dynamikou jednotlivých skladeb, geniální gradace a to vše beze zpěvu.
:. Americká čtveřice The Pelican
"Skladby ale žijou vlastním životem, mají svý vlastní příběhy," vysvětluje kytarista Trevor de Brauw absenci vokálu. "Sami pak zkoumáme, jaký pocit z jednotlivejch písní vlastně máme." Celkem logicky se tak Pelican kamarádí s Japonci Mono, kteří o svých skladbách mluví dosti podobně. Tam, kde se ale Mono nechávají unášet do snovýho oparu zamlženejch melodií, tam Pelican aktivně a rezolutně tvarují svůj zvuk.
:. Obal alba The Fire in Our Throats Will Beckon the Thaw
Pelican jsou z Chicaga, kromě dvou desek a blížícího se alba "City Of Echoes" mají na kontě ještě dvě EP. Debutový LP "Australasia" vyšlo v roce 2003 a Pelican na něm nezapřou inspirace Isis z období "Oceanic". Masivní riffy, zadumaná atmosféra. Skutečnou senzaci mezi kritiky a fanoušky ale způsobila už zmiňovaná jedinečná deska "The Fire In Our Throats Will Beckon The Thaw" s opakujícím se motivem střídání ročních období.
"Vždycky nás oslovovala témata, spojený nějak s přírodou," říká de Brauw. "Muzika je pro nás únik. Politická situace v USA, monotónní zaměstnání, dlouhý a chladný zimy v Chicagu. Svět je dost hnusný, cynický místo. A hudba je cesta z toho ven."
Předkapelou koncertu v Paláci Akropolis 5. 4. budou čeští GNU.
Více o kapele The Pelican se dozvíte zde.