Připravuje se film o největší soulové zpěvačce historie

V Detroitu ještě před filmem uvedou autobiografický divadelní muzikál. Zpěvačka, přezdívaná Lady Soul či Queen of Soul, se na něm podílí a sama chce vybírat herce, kteří by odpovídali její představě rodinných příslušníků a blízkých přátel. O filmu se ale dosud nepsalo.

Snímek má vycházet z knižní autobiografie Aretha: From These Roots. Není známo, kdo by měl hrát hlavní roli. Producenti celkem logicky navrhují Jennifer Hudson, dívku, která se proslavila v americké verzi Superstar a momentálně je o ní obrovský zájem. Loni zabodovala rolí ve filmovém muzikálu Dreamgirls, má soulový feeling i velký rozsah, ale Aretha Franklin se domnívá, že herečka nemusí mít výjimečné vokální dispozice. Počítá se s tím, že ve filmu nemusí naživo zpívat.

Vybírat herečku, která by zpívala "jako Aretha" je stejně zbytečné, protože nikdo nezpívá jako Aretha, podotýkají američtí hudební novináři. Nelze než souhlasit. Dcera černošského reverenda C. L. Franklina, která vyrůstala se sestrami Carolyn a Ermou v 50. letech v prostředí kostelního sboru, se proslavila neopakovatelným způsobem, jakým pracuje se svým silným, ale zároveň překvapivě něžným hlasem. Dokáže přecházet z hrubého bluesového stesku do závratných výšek, zvládá pop, soul, gospel i jazz a přitom všem zůstává svá.

Už ve čtrnácti měla první gospelovou nahrávku. Zajímal se o ní kultovní r label Motown, ale smlouvu podepsala s Columbií. Někteří kritici tvrdí, že tam na začátku 60. let plýtvala talentem, protože producenti jí vnutili průměrný popový materiál, který jí nebyl vlastní. Ve skutečnosti tehdejší písničky nejsou tak špatné, největší hity ale přišly později u vydavatelství Atlantic.

Průlomem byla neuvěřitelně silná a stylově vytříbená, poctivě soulová píseň I Never Loved a Man - The Way I Love You (1967) a od té doby byla Aretha několik let neustále v top ten amerických hitparád, většinou na prvním místě. Dalším perlou hudebních dějin je třeba album Lady Soul.

Zpěvačka je známá také tím, že dokázala přetvořit popové, soulové či folkové písničky od Beatles, Simona a Garfunkela, Otise Reddinga a Kurt Bacharacha k nepoznání, opatřila je vroucí gospelovou energií a fenomén coververze tak povýšila na nevídanou uměleckou úroveň.

V 70. letech se vrátila ke gospelovým kořenům (Amazing Grace, 1972) a podobný comeback zažila ještě v 80. letech (One Lord, One Faith, One Baptism, 1987). Obecně jsou však 80. léta v její kariéře dost rozpačitým obdobím, zpívala sice pořád skvěle, ale nahrávala slabší materiál na pomezí r a podivného 80´s popu. Aretha Franklin příležitostně vystupuje dodnes a mnoho kritiků tvrdí, že jí ani po 50 letech v oboru nikdo nepřekonal.

Bridge Over Troubled Water

Natural Woman