Zveřejnila fotku, pak ji našla na sexuálním webu

Ač na nich nebyla nahá, neznámý člověk její fotografie na webu sdílel, aby je ostatní uživatelé mohli hodnotit a sexuálně se uspokojovat.

Michaela se proti vyvěšení svých obrázků na takové stránce nemohla bránit, fotky totiž sama sdílela na svém otevřeném profilu na sociální síti Instagram. Nebyl jí přitom zakryt obličej, a navíc u nich bylo zveřejněno i její křestní jméno.

„Tím je jasné, že se jedná o mě, což mě dost štve. Negativně to může ovlivnit můj pracovní život. Třeba když poznám nějakého klienta, který si o mně bude chtít něco zjistit, může tuhle stránku navštívit a myslet si, že jsem tam ty snímky zveřejnila sama,“ popsala svoje rozhořčení Michaela, která pracuje v realitní kanceláři.

Michaela se takovému zne­užití svých dat nemůže nijak bránit, což potvrzuje Kamil Kopecký z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Nabízí se otázka, co vlastně považovat za kradení fotografií z profilů na sociálních sítích, když uživatelé tento obsah zcela dobrovolně zveřejňují a sdílejí s ostatními. Je tedy nutné počítat s tím, že cokoli zveřejní, může být dále rozšiřováno, protože to sami umožnili,“ řekl Kopecký.

Michaela si po incidentu profily sociálních sítí uzavřela, aby její příspěvky viděli jen její přátelé, a smazala sledující, které neznala.

Ač se může zdát, že takové kroky jsou dostatečnou prevencí, Kopecký upozorňuje, že sdílená data stále na internetu veřejná jsou, i když se to nezdá.

„Proto by uživatelé neměli na sociální sítě nahrávat obsah, který je zneužitelný, například detailní informace ze soukromí, kde bydlí, detaily o dětech a podobně,“ konstatoval Kopecký.

Do mravnostní kriminality spadá výroba, držení a šíření zakázané pornografie, ale také různé formy online sexuálního nátlaku nebo nedovoleného navazování kontaktů s dětmi. Takových případů policie loni řešila 2605.