Hlavní obsah
Domácí vězně by v budoucnu měly hlídat elektronické náramky. Foto: Profimedia.cz

Třetina odsouzených do domácího vězení neplnila podmínky a šla za mříže

Po roce a půl od zavedení nového alternativního trestu domácího vězení se ukazuje, že pro řadu vězňů je dodržení přísného režimu nepřekonatelným problémem. Při průměrné délce trestu osm měsíců jej zatím až do konce vykonalo 33 lidí, v 17 případech naopak kvůli nedodržení podmínek museli nastoupit do vězení.

Domácí vězně by v budoucnu měly hlídat elektronické náramky. Foto: Profimedia.cz
Třetina odsouzených do domácího vězení neplnila podmínky a šla za mříže

Například třicátník z Trutnova, který dostal osmiměsíční trest domácího vězení za maření úředního rozhodnutí, strávil nakonec v domácím režimu jen tři měsíce. Pracovníci probační a mediační služby ho při kontrolách třikrát nezastihli doma, při dalších zjistili, že porušuje soudem vyslovený zákaz pití alkoholu.

„Šlo přitom o případ, kdy jsme udělení domácího vězení od začátku nedoporučovali,“ zdůraznil regionální vedoucí probační a mediační služby pro východní Čechy Martin Kracík.

„Byl nespolehlivý, v minulosti se dokonce dopustil násilí na své partnerce a tušili jsme, že když ho trestem domácího vězení ještě víc připoutáme k domovu, bude to ještě horší,“ vysvětlil Právu Kracík.

Odsouzený si tak nakonec zbytek trestu odseděl ve vězení a v současné době vykonává za jiný delikt alternativní trest veřejně prospěšné práce. Kracík proto zdůrazňuje, že domácí vězení rozhodně není vhodné pro každého a jeho udělení je potřeba pečlivě zvažovat.

Soud rozhodl navzdory doporučení

Trutnovský případ je jedním z pouhých pěti případů, kdy soudce rozhodl o domácím vězení i přes výslovné nedoporučení ze strany probační a mediační služby.

„Navrhovali jsme často, aby trest domácího vězení nebyl uložen, protože rizika spojená s jeho výkonem u konkrétního pachatele byla vysoká. Může to být jeho sociální situace, jestli je zaměstnaný, jaké má dluhy,“ vysvětlil Právu ředitel probační a mediační služby Pavel Štern.

Podle aktuálních údajů probační a mediační služby dohlížejí její pracovníci na 132 odsouzenců k trestu domácího vězení. Další na výkon trestu čekají. Soudy totiž už těchto trestů uložily 223 a v dalších skoro šesti stovkách případů probační úředníci zkoumají vhodnost jejich uložení.

Projekt, který má podle ministerstva spravedlnosti odlehčit přeplněným českým věznicím a ušetřit peníze za nákladnou péči o vězně, se tak rozjíždí i přesto, že ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) loni v létě zrušil kvůli pochybnostem o regulérnosti již vypsaný tendr na nákup monitorovacích náramků pro vězně a odsouzení jsou tak pod dohledem pouze prostřednictvím namátkových kontrol probačních úředníků.

Ředitel Štern si přesto rozjezd domácího vězení pochvaluje. „Namátková kontrola funguje dobře. Kontroly jsou třikrát čtyřikrát týdně a jakékoli nedodržení pravidel okamžitě hlásíme soudu,“ řekl.

Domácí vězení je v Česku ukládáno nejčastěji za maření výkonu úředního rozhodnutí (39%), tedy například neplatičům alimentů nebo lidem, kteří přes vyslovený zákaz řídili motorové vozidlo.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků