Článek
"Orgány činné v trestním řízení svůj závěr o odložení věci opřely o provedené důkazy, které vzájemně konfrontovaly, a svůj závěr rovněž řádně odůvodnily," uvedl v usnesení soudce zpravodaj Stanislav Balík.
V civilním řízení požadovala Červeňáková také omluvu a odškodnění. Původně jí ostravský soud přiznal půl miliónu korun, nárok na peníze je však podle loňského rozhodnutí olomouckého vrchního soudu už promlčen. Nemocnice se tak musí jen omluvit. Dovolání k Nejvyššímu soudu, které oznámila obhajoba Červeňákové, soud zatím nedostal.
Nynější stížnost, kterou Ústavní soud projednával, se týkala jen rozhodnutí policie odložit trestní oznámení. Podle právníků Červeňákové se lékaři mohli dopustit ublížení na zdraví. Sterilizace bez souhlasu je podle nich nelidská a ponižující. Oznámení podal ombudsman Otakar Motejl a obhajoba upozorňuje na to, že vyšetřovatelé důkazní materiál bagatelizovali.
Ústavní soud se nedomnívá, že by odložením podání trestního oznámení byla omezena práva Červeňákové, i když sterilizaci považuje za vážný zásah do jejího života. V případě zjištění nových skutečností tak trestní stíhání stále připadá v úvahu.
Žena se pravdu údajně dozvěděla až po sedmi letech
Červeňáková sterilizaci, tedy podvázání vejcovodů, prodělala ve 21 letech. Rodila tehdy druhé dítě, podruhé císařským řezem. Žena se o tom, že už nemůže mít děti, údajně dozvěděla až o sedm let později. Domnívala se, že má v těle instalované jen antikoncepční tělísko. Když navštívila lékaře, aby jí ho odstranil, protože chce další dítě, dozvěděla se pravdu.
O problému se v Česku začalo hovořit na podzim 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření ze sterilizací Romek. Podle evropských romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím také v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku.