Článek
K případu došlo v srpnu 2016, kdy náhodně projíždějící policejní hlídka přivolala muži záchranku. Bezdomovec ale nakonec nebyl ošetřen, protože v nemocnice se prý choval hrubě a nespolupracoval. Proto na místo dorazili strážníci, kteří muže vyvedli z nemocnici, poté jej pomocí hmatů a chvatů spoutali a odvezli na služebnu. Přitom jej měli bít a kopat. Bezdomovec nakonec skončil v další nemocnici s řadou poranění. Muž tvrdil, že k úhoně přišel právě rukou strážníků, ovšem jeho verzi nikdo nevěřil.
Soudce David při posouzení případu prohlásil, že je předčasné hovořit o předsudcích, zmínil ale částečnou povrchnost a neúplnost závěrů policie.
„Nezajistila řadu esenciálních důkazů, jež by byly s to přispět k objasnění věci, případně zajištěné důkazy hodnotila nezřídka předsudečně, nekriticky a laicky, řekl David s tím, že muž vznesl takzvané hájitelné tvrzení, ze kterého plyne povinnost provést účinné vyšetřování, což se ale podle ústavních soudců v tomto případě nestalo.
Soud dal šanci dětem na odškodné za smrt jejich matky
„To, jakým způsobem se orgány státu dokážou vyrovnat s případy tvrzeného policejního násilí a případně také se souvisejícím nařčením z garantování beztrestnosti příslušníkům moci veřejné, je pomyslným lakmusovým papírkem jejich kvality, odbornosti a vyspělosti,“ zdůraznil David.
„Příslušné orgány proto na jedné straně musejí poskytnout náležitou ochranu ústavně chráněným právům obviněných, avšak na druhé straně musejí také vyvinout skutečnou a efektivní snahu obstarat důkazy o incidentu, věc objasnit a, existuje-li důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu, přivést pachatele k odpovědnosti,“ dodali soudci.