Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Jan Handrejch, Právo

Obětem nucených sterilizací svitla naděje na odškodnění od státu

Po mnoha letech dohadů, co si počít s případy lidí, kteří byli nuceně sterilizováni, přišla v úterý skupina poslanců s návrhem zákona, který by měl v případě schválení udělat tečku za touto kapitolou lékařských zákroků.

Ilustrační foto. Foto: Jan Handrejch, Právo
Obětem nucených sterilizací svitla naděje na odškodnění od státu

Návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem počítá s tím, že takto postiženým ženám, ale i mužům stát jednorázově vyplatí částku 300 tisíc korun. Obětí mohou být až čtyři stovky.

Ačkoli cesta k definitivnímu schválení bude trvat řadu měsíců a není jisté, zda vůbec projde celým legislativním kolečkem, autoři nebo spíš autorky návrhu doufají, že se země vypořádá s otázkou, kterou řešily různé orgány a organizace celá desetiletí.

Složité prokazování

„Doufám, že zákonodárci návrh podpoří,“ řekla Právu jedna z předkladatelek, šéfka sněmovní komise pro rodinu Jana Pastuchová (ANO). Naději spatřuje v tom, že se pod návrh podepsali zástupci většiny frakcí. „Náš návrh zákona je jedinou možností, jak dnes zajistit možnost nápravy obětem, protože standardními cestami ochrany to již není možné,“ dodala.

Podle poslankyně byl návrh zpracován po dohodě s vládní zmocněnkyní pro lidská práva, poslankyní Helenou Válkovou (ANO) a také s ministerstvem zdravotnictví a spravedlnosti.

Pastuchová nicméně připouští, stejně jako řada odborníků už v minulosti, že prokazování nedobrovolné sterilizace bude pro poškozené velmi obtížné. V některých případech by mohlo jít takřka o detektivní práci.

Návrh zákona počítá s tím, že v žádosti o přiznání nároku by měl být zmíněn vedle lékařského zařízení a data zákroku také popis okolností zákroku.

Souhlas pod nátlakem

Jak vyplývá z dříve popisovaných zkušeností některých postižených, zákonná pravidla sice jako podmínku sterilizace tehdy stanovila souhlas dotyčného, nicméně ten byl často dáván pod nátlakem a za nejasných okolností.

Někteří postižení, kteří si v minulosti stěžovali i u úřadu ombudsmana, prý byli vystaveni nátlaku a přemlouvání, přesvědčování či hrozbě odebrání dětí. Motivace pak spočívala v přislíbení a následném poskytnutí finanční či věcné sociální dávky v zájmu „zdravé populace“. Není tajemstvím, že část obětí protiprávních sterilizací v Česku tvořily romské ženy.

Počet možných odškodněných obětí se zmenšuje, některé již zemřely
poslankyně Jana Pastuchová (ANO)

Jak řekla Právu Pastuchová, počet obětí se odhaduje na čtyři stovky. Návrh zákona stanoví rozhodné období, v němž k popisovanému zákroku došlo, a to od 1. července 1966 do 31. března 2012.

Odhad vychází z dlouholetého monitorování situace v terénu, kterým se zabývají nestátní neziskové organizace, poskytovatelé sociálních služeb, a také z počtu soudních sporů. Své zkušenosti má i úřad ombudsmanky, na který se obrátila stovka osob. Ombudsmanka Anna Šabatová, která je dlouholetou zastánkyní odškodnění postižených, návrh vítá. „Myslím, že tam, kde je zachována dokumentace, by s prokazováním neměl být problém, protože se to ze záznamů dá vyčíst. Pokud ale záznam neexistuje, pak je to odpovědnost státu a nemělo by to jít k tíži těch postižených žen,“ řekla Právu.

„Počet možných odškodněných obětí se zmenšuje, některé již zemřely,“ popsala situaci Pastuchová. Suma, kterou teoreticky stát bude vyplácet, se tak dostane ke 120 milionům korun.

Žádosti o jednorázové odškodnění by měl po schválení zákona shromažďovat Úřad vlády, přičemž nárok na částku bude možné uplatnit tři roky od účinnosti zákona, tedy do konce roku 2024.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků