Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Profimedia.cz

Po sterilizaci otěhotněla a vysoudila 600 tisíc

Případ, s jakým jsme se ještě nesetkali. Tak okomentoval senát brněnského krajského soudu kauzu, v níž řešil odškodné pro ženu, jíž v boskovické nemocnici lékaři udělali špatně sterilizaci, a žena několik let po zákroku otěhotněla. Své pochybení se pak nemocnice snažila maskovat účelově vedenou zdravotnickou dokumentací. Za chybu při operaci musí špitál ženě zaplatit 600 tisíc korun.

Ilustrační foto. Foto: Profimedia.cz
Po sterilizaci otěhotněla a vysoudila 600 tisíc

K těžkému rozhodnutí, jakým sterilizace nepochybně je, ženu přivedlo to, že měla doma postižené dítě a obávala se, že i další potomek by mohl mít problém. Proto nastoupila v roce 2010 do nemocnice v Boskovicích a podstoupila zákrok. Lékaři ale operaci podle všeho nezvládli, přesto nic netušící ženu nechali odejít domů.

Ta po narození druhého dítěte podstoupila další sterilizaci v jiné nemocnici. Zákrok zdejší lékaři natočili a znalci tak mohli posoudit, že žena už jeden podobný zákrok skutečně prodělala.

S takovými nesrovnalostmi ve zdravotnické dokumentaci jsme se ještě nesetkali
Michal Ryška, soudce

Nemocnici pak žena zažalovala o milión korun jako náhradu nemajetkové újmy. Boskovická nemocnice tvrdila, že její lékaři pacientku sice operovali, ale rozhodně jí neprovedli sterilizaci. Prý jen laparoskopicky rozrušili srůsty v malé pánvi a provedli výškrab hrdla děložního.

„Z důkazů plyne, že sterilizace nebyla dělána, není tu tedy žádné protiprávní jednání,“ prohlásil u soudu advokát nemocnice Pavel Svoboda.

Nemocnice přiznala jen dílčí pochybení ve vedení zdravotnické dokumentace. Jiný náhled na to měl senát se soudcem zpravodajem Michalem Ryškou. „Nemocnice vedla dokumentaci účelově a snažila se zamaskovat stav věci. Navíc pojišťovně vykázala, že ženě byla odstraněna děloha, což je zcela vyloučeno u ženy, která později porodila,“ neměl slitování soudce Ryška.

Senát zdůraznil, že na záznamu z druhé sterilizace je patrné symetrické oboustranné postižení vejcovodů, které podle znalce nelze v takovém rozsahu provést omylem ani nedbalostí. Soud uznal, že ve výjimečných případech po sterilizaci může žena skutečně otěhotnět, pokud dojde k tzv. spontánní rekanalizaci.

„Zde je ale mnohem více pravděpodobné, že se na stavu pacientky podepsal špatný lékařský zákrok. Riziko, že výkon nebyl prováděn správně, je zvyšováno tím, že jej provedli lékaři bez atestace a bez dozoru staršího lékaře,“ upozornil Ryška s tím, že ani znalci možnost spontánní obnovy funkce vejcovodu v tomto případě neuváděli.

Zavrženíhodné okolnosti

Soudci upozornili, že nelze tolerovat postup, při kterém nemocnice předloží podezřelou a rozporuplnou zdravotnickou dokumentaci. I Ústavní soud ostatně před několika týdny rozhodl, že takový postup zdravotnických zařízení nelze přecházet.

„Jinak by to byl signál poskytovatelům zdravotnických služeb, že se velmi jednoduše mohou zbavit odpovědnosti tím, že by řádně nevedli a neuchovávali dokumentaci,“ vysvětlil Ryška.

Okresní soud v Blansku původně ženě přiznal půl miliónu, odvolací senát brněnského soudu částku ještě o 100 tisíc korun zvýšil.

„Nemocnice se dopustila enormního zásahu do práva na ochranu osobnosti a stalo se tak za velmi zavrženíhodných okolností,“ uvedl Ryška.

„Žena měla velmi zásadní argument pro to, nemít další děti. Odškodné jsme navýšili i s ohledem na preventivně-sankční působení směrem k nemocnici nebo dalším provozovatelům, kteří by se chtěli zbavit odpovědnosti maskováním toho, co se opravdu stalo,“ dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků