Hlavní obsah
Lukáš Nečesaný před začátkem líčení pražského vrchního soudu, který 27. března 2019 projednával odvolání v případu pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích. Foto: Jan Handrejch, Právo

Nečesaný chce po státu 45 milionů

Lukáš Nečesaný a jeho příbuzní žádají od státu zhruba 45 milionů Kč za nezákonné trestní stíhání, které se týkalo pokusu o vraždu kadeřnice z Hořic.

Lukáš Nečesaný před začátkem líčení pražského vrchního soudu, který 27. března 2019 projednával odvolání v případu pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích. Foto: Jan Handrejch, Právo
Nečesaný chce po státu 45 milionů

Ministerstvo spravedlnosti podle mluvčího úřadu Vladimíra Řepky obdrželo v této souvislosti zatím šest žádostí a nyní je analyzuje. Mladík byl za napadení ženy dva roky ve vězení, justice ho ale nakonec pravomocně zprostila viny.

Dovolání v kauze nepodal jak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, tak ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích se stal v únoru 2013. Hradecké státní zastupitelství z něj obžalovalo tehdy dvacetiletého studenta gymnázia Nečesaného. Obžaloba tvrdila, že ženu několikrát uhodil do hlavy polenem a sebral jí pak přes deset tisíc korun. Vážně zraněnou ženu našel její syn, život jí zachránili lékaři hradecké nemocnice.

Nečesaný od počátku jakoukoli vinu odmítal. „Jsem nevinný a na to přísahám. Je mi upřímně líto, co se stalo poškozené, ale já tím pachatelem nejsem,“ uvedl dříve u soudu mladík, který nepopíral, že v kadeřnictví osudný den byl. Prý se chtěl nechat ostříhat. Odešel ale poté, co mu žena sdělila, že již zavírá. Sám se pak na policii přihlásil jako svědek.

Kadeřnice ho nejprve jako agresora při výslechu nepoznala, později ale Nečesaného označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po útoku výpadky paměti.

Několik rozsudků

Hradecký krajský soud v případu postupně vynesl pět rozsudků. Nejprve Nečesaného dvakrát uznal vinným a uložil mu 16 let vězení, odvolací vrchní soud mu trest snížil na 13 let. Nečesaný postupně zamířil za mříže hned dvakrát, pokaždé se ale po zásahu Nejvyššího soudu dostal na svobodu. Po nařízené výměně soudního senátu nakonec padly opakovaně zprošťující rozsudky, přičemž ten poslední letos v březnu vrchní soud potvrdil.

Předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička však zároveň v odůvodnění svých závěrů uvedl, že je toto rozhodnutí špatné, ale vzhledem k procesní situaci prý neměl lepší možnost. Řekl, že odvolání státní zástupkyně proti zprošťujícímu verdiktu zamítl, přestože její odvolací námitky byly oprávněné.

„Problémem této věci není, že by byl nedostatek důkazů, ale jejich hodnocení. Máme za to, že v přípravném řízení bylo shromážděno dostatečné množství důkazů, které by v jiné trestní věci pro uznání viny bohatě postačovaly,“ konstatoval Lněnička.

Jenže hradecký, ale i Nejvyšší soud se na kauzu dívaly jinak a jejich názor by prý další zrušení osvobozujícího rozsudku nejspíš nezměnilo.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků