Cisterciáci z Oseka lesy nedostanou, narazili u ÚS

„Třetí senát ÚS (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) zamítl ústavní stížnost evidované právnické osoby Cisterciácké opatství Osek proti usnesení soudů, neboť neshledal, že by jimi byla porušena ústavně zaručená základní práva či svobody,“ uvedla ve středu mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

Advokát kláštera Jakub Kříž Právu řekl, že proti rozhodnutí Ústavního soudu není možné se odvolat, ale to neznamená, že s ním souhlasí.

„Klášter se proti konfiskaci aktivně bránil a jeho pře nebyla do roku 1948 ukončena, ale až v 50. letech rozsudkem, který je velice tendenční. Opatství se stala křivda, protože soudy mu neposkytly ochranu proti neoprávněnému pokusu o konfiskaci,“ dodal.

Podle Ústavního soudu majetek kláštera přešel „na stát ex lege (ze zákona) ke dni 23. 6. 1945 na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“. Ke skutečné konfiskaci došlo až výměrem ministerstva zemědělství v roce 1946.

Klášter se proti zabrání majetku bránil po válce ve správním řízení, o stížnosti cisterciáků ale rozhodl až v roce 1951 Správní soud v Bratislavě, který ji zamítl.

Ústavní soud námitku cisterciáků, že proces konfiskace skončil až v roce 1951, tedy v rozhodném období, a tudíž mají restituční nárok, neuznal.

„Rozhodnutí Správního soudu není při posuzování důvodnosti restitučních nároků porušením ústavně zaručených základních práv na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví,“ stojí v rozsudku.

Cisterciácký klášter v Oseku v Krušných horách byl církvi vydán v 90. letech v rámci vý­čtového zákona, ale dnes už je jen památkou, nejsou v něm mniši a stará se o něj Spolek přátel oseckého kláštera. Církevně spravuje přilehlý kostel v Oseku litoměřická diecéze.

V klášteře v Oseku po válce působili hlavně němečtí mniši, ti podle dochovaných zpráv byli odsunuti do Německa. O konfiskaci na základě Benešových dekretů moc informací neexistuje. Nepřímo na ni odkazuje interpelace národněsocialistických poslanců na ministra zemědělství z roku 1946, která ho nabádá, „aby provedení konfiskace a znárodnění zmíněného jmění nebylo žádným způsobem odsunováno a protahováno“.

Ke konfiskaci podle poslanců měl ministr zemědělství co nejrychleji přistoupit proto, že představitelé kláštera měli prý vždy vystupovat protičesky. „Vzpomínáme namátkou jen, jak v den narozenin presidenta republiky vyvěsili místo státních vlajek provokativně pytle,“ stojí v interpelaci.