Hlavní obsah

Čeká se na policejní tečku za opencard. Ke komu šly peníze do zahraničí?

Právo, Jakub Troníček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zatímco u soudu již byli v souvislosti s kauzou Opencard pravomocně odsouzeni dva úředníci a v další větvi pak zatím nepravomocně bývalí radní včetně dvou primátorů, samotné okolnosti vzniku tzv. karty Pražana jsou stále předmětem šetření. Podle zjištění Práva se čeká zejména na informace ze zahraničí o konečných příjemcích některých peněz, které metropole v rámci projektu zainteresovaným firmám vyplatila.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Opencard

Článek

Vypořádání tzv. žádostí o právní pomoc se přitom táhne již několik let, a brání tak uzavření celého případu.  Ten po loňském ping-pongu mezi jednotlivými státními zastupitelstvími nakonec skončil u žalobců z Hradce Králové a podle informací Práva od zdrojů seznámených se stavem prověřování byly již všechny potřebné úkony na našem území provedeny.

Dozorující žalobce z královéhradeckého krajského státního zastupitelství Pavel Klail na otázky ke stavu šetření neodpověděl, podle zdroje Práva se nicméně čeká hlavně na právní pomoc ze Švýcarska a také Kypru. Právě na tamních účtech totiž část peněz z opencard skončila.

„Jde maximálně o několik desítek miliónů korun,“ řekl k tomu Právu zdroj. Celkově přitom metropole za opencard zaplatila přibližně 1,7 miliardy, přičemž zhruba třetinu inkasovala firma Haguess či její nástupnická společnost EMS, která Praze dodávala technické řešení projektu.

Po menších částkách pak podle dřívějších informací médií dostalo v rámci projektu množství dalších firem, mezi jinými např. také Impact PR, Allshare Finance, Atbon nebo XT-Card. Zdroj Práva každopádně v souvislosti s žádostmi do zahraničí k tokům peněz doplnil, že tuzemské úřady podle všeho příliš nepočítají s tím, že by výsledky právních pomocí celou kauzu jakkoliv zvrátily.

Část peněz teď chce Praha zpátky

Dosavadní vyšetřování bylo přitom opakovaně terčem kritiky zejména kvůli tomu, že u soudu údajně předražený projekt odnesly jen tzv. malé ryby, zatímco magistrátní špičky z doby primátorování Pavla Béma (ODS) se vyšetřování a soudních líčení účastnily pouze jako svědci.

Právě kvůli tomu podala speciální parlamentní vyšetřovací komise trestní oznámení na původní žalobkyni případu z pražského městského státního zastupitelství Dagmar Máchovou. Jejím působením v kauze se zabývala Generální inspekce bezpečnostních sborů, žádné pochybení ale v tomto směru dodnes nenašla, a prověřování proto odložila.

Máchová se z případu kvůli vlastnímu prověřování ze strany inspekce vyloučila začátkem loňského roku.  V jeho průběhu pak byla obviněna v tzv. kauze Bereta související s údajným systematickým vynášením citlivých informací z policie, státního zastupitelství nebo celní správy.

Část peněz vynaložených na opencard chce Praha vymoci soudně, minulý týden proto zažalovala dva již odsouzené bývalé úředníky magistrátu Ivana  Seyčka a Jiřího Chytila dohromady o 21 miliónů korun, a další prostředky pak bude hlavní město požadovat také po samotném Bémovi, pro tuto žalobu chce ale ještě zpracovat podklady a vyčíslit nároky.

Tresty za kartu

Seyček s Chytilem byli pravomocně odsouzeni v roce 2014 za zvýhodnění firmy Haguess, která opencard dodávala. Nejpřísnější trest, 3,5 roku nepodmíněně, si vyslechl Seyček.

Chytil dostal podmíněný trest 1,5 roku odnětí svobody. K podmíněným trestům od dvou do tří let pak byli loni a zatím nepravomocně odsouzeni exprimátoři Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) a Tomáš Hudeček (TOP 09), stejně jako radní pro informatiku Eva Vorlíčková, náměstek odpovědný za dopravu Josef Nosek a tehdejší ředitel odboru informatiky Jan Teska.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám