Rozhodl o tom minulý pátek senát Nejvyššího soudu, když v neveřejném jednání nedal za pravdu názoru brněnského městského soudu, podle něhož by měl kauzu soudit Obvodní soud pro Prahu 5.

"Dospěli jsme k závěru, že projednat by to měl ten soud, ke kterému napadla obžaloba. Soudy by si to neměly přehazovat jako horký brambor," řekl včera Právu místopředseda Nejvyššího soudu a zároveň předseda rozhodovacího senátu Pavel Kučera.

Již čtvrtá obžaloba na Minaříka během uplynulých patnácti let byla podána letos v srpnu právě brněnskému městskému soudu. Senát vedený Alešem Dufkem ale koncem listopadu dospěl k závěru, že mu případ místně nepřísluší.

Soudci se přitom odvolali na názor vyjádřený v rozhodnutí Nejvyššího soudu z března 2004, kterým byl zrušen jejich verdikt o zastavení Minaříkova stíhání a kterým byl celý případ vrácen zpátky k došetření.

"Součástí rozhodnutí Nejvyššího soudu byl i do té doby nevyslovený právní názor, že ten trestný čin se nestal jenom na území Německa, ale že se stal i na území České republiky, když měl Minařík sdělovat nějaké informace svým nadřízeným na tehdejší první správě federálního ministerstva vnitra. A to tenkrát sídlilo na území Prahy 5," vysvětlil Právu Dufek.

Nejvyšší soud ale přesto nakonec dospěl k závěru, že by se místní příslušnost případu neměla měnit. "Podle obžaloby, tak jak byla podána, ke skutku došlo mimo území republiky a brněnský soud je příslušný podle místa trvalého bydliště obžalovaného," uvedl Kučera.

Minařík byl už v září 1993 odsouzen Městským soudem v Praze k čtyřletému nepodmíněnému trestu. Pražský vrchní soud ale v srpnu 1994 rozsudek zrušil a státní zástupce pak Minaříkovo trestní stíhání zastavil. Jeho rozhodnutí ale zrušil Nejvyšší soud, stejně jako obdobné verdikty brněnských soudů z jara 2003, kterým byl případ předán z Prahy poté, co se Minařík přestěhoval do Brna.