David K. předloni v září usedl za volant, přestože měl pravomocně uložen zákaz řízení motorových vozidel. Ačkoliv tvrdil, že v té době ještě nevěděl, jak dopadlo jeho odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí správního orgánu z března téhož roku, Okresní soud v Klatovech ho uznal vinným z maření výkonu úředního rozhodnutí a potrestal ho tříměsíční podmínkou.

Odůvodnil to i tím, že si obžalovaný do dne, kdy byl kontrolován hlídkou policie, nijak nezjišťoval, jak bylo jeho odvolání vyřízeno, a to ani u svého zmocněnce, kterému bylo rozhodnutí o zamítnutí odvolání už v té době doručeno.

„Poté, co se dozvěděl výsledek prvoinstančního rozhodnutí městského úřadu zakazující mu řízení motorových vozidel, musel si být vědom toho, že je reálně ohrožen tím, že mu může být takový zákaz činnosti pravomocně uložen. V den jízdy mu tak nic nebránilo v tom, aby věděl, že v uvedenou dobu už pravomocný zákaz existuje. Byl tak srozuměn s tím, že se může dopouštět protiprávního jednání,“ konstatoval okresní soud.

Pouhá nedbalost, rozhodl soud

Jenže Krajský soud v Plzni rozsudek zrušil a muže obžaloby zprostil. „Musí existovat také varianta, že obviněný sedl za volant v přesvědčení, že jeho odvolání proti zákazu řízení mohlo být úspěšné,“ nastínil svůj pohled na věc krajský soud. Tím podle jeho názoru nemohl obviněný naplnit subjektivní stránku přečinu, tedy že úmyslně porušuje zákaz řízení. „Obviněný tak jednal z pouhé nedbalosti,“ uzavřel krajský soud.

Zeman ale poukázal na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu v typově stejných případech. „Za takové situace je věcí obviněného, aby se zajímal o výsledek odvolacího řízení proti rozhodnutí, kterým mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel. Pokud tak neučinil, nemůže obstát jeho obhajoba, že nevěděl o tom, že mu byl takový zákaz uložen pravomocně,“ citoval šéf žalobců z rozhodnutí nejvyššího soudu.

U konkrétního případu pak Zeman doplnil, že od podání odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí správního orgánu do doby, kdy byl obviněný kontrolován dopravní hlídkou, uplynulo více než pět měsíců.

„Za této situace nelze rozumně tvrdit, že šlo u obviněného maximálně o nedbalost. Obviněný musel být po tak dlouhé době, v rámci které vůbec neřešil či nezjišťoval, jak řízení o opravném prostředku dopadlo, minimálně smířen s tím, že o jeho odvolání už je rozhodnuto, ať už pro něj pozitivně, či negativně,“ argumentoval Zeman. Jak dál poznamenal, varianta o potvrzení zákazu řízení byla přitom reálnější s ohledem na rozhodnutí prvostupňového správního orgánu.