Uvádí to zpráva, kterou vypracovalo Nejvyšší státní zastupitelství po říjnovém setkání se zástupci Vězeňské služby, justice a probační a mediační služby.

Z dokumentu, který Právo mělo možnost prostudovat, vyplývá, že příčinou nelichotivého stavu nemusí být jen vysoká kriminalita, ale může se do něho promítnout i zvyšující se počet zamítnutých žádostí o podmíněné propuštění z výkonu trestu.

„Od roku 2013 převažují zamítnuté žádosti nad těmi, kterým je vyhověno,“ cituje zpráva ostravského soudce Romana Vichereka.

Soudce, který rozhodne o podmíněném propuštění odsouzeného, nese další odpovědnost za jeho pobyt na svobodě

Odpustit část trestu může soud za určitých podmínek, které upravuje zákon. Odsouzený si musí za mřížemi odsedět nejméně polovinu uloženého trestu a svým chováním ve vězení musí přesvědčit, že se polepšil a už nepředstavuje nebezpečí pro společnost. I přes splněné podmínky ale nemá zločinec na podmíněné propuštění právní nárok, je to čistě na úvaze soudu.

Přečasného propuštění se dočká jen 40 procent

Podle statistiky ročně podá žádost o předčasné propuštění z vězení okolo deseti tisíc odsouzených, z nichž uspěje jen čtyřicet procent. „Otázkou je, proč se tak děje, když všechny legislativní změny hovoří spíše pro možnosti častějšího propouštění a podmínky jsou zmírňovány ve prospěch odsouzených,“ pozastavuje se Vicherek.

Připustil možnost, že příčina může být přímo ve státních zástupcích a soudcích, kteří žádosti odsouzených posuzují. Podle něho je devadesát procent žádostí zamítnuto z obavy, že dotyčný nemá předpoklad pro vedení řádného života.

Trestní rejstřík z vícera úhlů

„Souhlasím, že jistým vodítkem pro posuzování této podmínky je trestní rejstřík odsouzeného. Je ale zapotřebí se na něho dívat z vícera úhlů pohledu, tedy jak staré jsou záznamy, zda došlo k osvědčení či zahlazení odsouzení. Zkrátka zabývat se trestní minulostí pachatele podrobně,“ vysvětlil Vicherek.

Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství také zmiňuje vystoupení místopředsedy Obvodního soudu pro Prahu 4 Michala Dvořáka, podle kterého má být uložený trest za škodlivé protiprávní jednání vykonán celý.

„Pouze při splnění specifických podmínek může být pachatel podmíněně propuštěn. Nemůže však s touto možností automaticky počítat,“ zdůraznil Dvořák. Upozornil také na to, že soudce, který rozhodne o podmíněném propuštění odsouzeného, nese další odpovědnost za jeho pobyt na svobodě. Poukázal přitom na vysokou recidivu, kdy čtvrtina z předčasně propuštěných poruší podmínku a skončí zpátky za mřížemi.

Dvořák je také přesvědčen, že většina odsouzených není na předčasnou svobodu připravena a velké množství žádostí o podmíněné propuštění je účelových. Jako příklad uvedl odsouzeného, který po třech letech ve výkonu trestu poslal omluvný dopis poškozenému den před rozhodováním o své žádosti o podmíněné propuštění.

„Zákonodárce by si měl vybrat, buď vytvářet tlak na rychlost rozhodování, anebo na jeho kvalitu. Soudce totiž musí o žádosti rozhodnout do 30 dnů od jejího obdržení, což vzhledem k jeho celkové vytíženosti není vždy snadné,“ uzavřel Dvořák.

Selhávají během šesti měsíců

Připravenost vězňů na začlenění do společnosti se podle ředitelky Probační a mediační služby Andrey Matouškové ukáže až po jejich propuštění. „Selhávají v prvních šesti měsících, což vede k návratu do věznice,“ konstatovala.

Českolipský soudce Milan Vencl je zase toho názoru, že přeplněnost věznic nelze řešit podmíněným propouštěním. „Spíš by stálo za úvahu některé jednání dekriminalizovat, jako například neplacení výživného,“ myslí si Vencl.

Ředitelka věznice ve Světlé nad Sázavou Gabriela Slováková doplnila, že v některých státech nejsou pachatelé s trestem do dvou let vůbec posíláni do vězení a jejich trest se řeší alternativou. O tom, na jak tenkém ledě se pohybují soudci rozhodující o předčasném návratu zločinců na svobodu, svědčí nedávná tragédie v Rokycanech. Loni podmíněně propuštěný obchodník s drogami tam chladnokrevně zastřelil svoji družku před zraky jejich pětiletého syna. [celá zpráva]

„Odsouzený svým chováním ve výkonu trestu prokázal snahu po nápravě. Byl tak dán předpoklad, že v případě podmíněného propuštění povede řádný život,“ zdůvodnil tehdy lounský soudce Kamil Vacík, proč kosovskému Albánci odpustil třetinu z desetiletého trestu.