Článek
Justice původně odmítla tajně pořízenou nahrávku použít ve sporu o podjatost soudkyně, což ale nyní Ústavní soud (ÚS) změnil. Podle něj takový důkaz lze v konkrétní situaci použít. Není přitom jasné, kdo nahrávku pořídil.
Na nahrávce soudkyně zlínského soudu nevybíravě komentuje soudní řízení a také si pochvaluje, jak dobře se soudilo před rokem 1989. „Všichni měli úctu k soudu, k soudu chodili. Napoprvé se všechno skončilo, nebylo s tím tolik práce,“ zní z nahrávky. Šperlichová na ní sama sebe označuje za člověka, který odklízí lidský odpad. Podle Lebánka nazvala jeho advokáta blbečkem.
Když si Lebánek stěžoval na její podjatost, nepochodil. Justice mu vzkázala, že pokud nedoložil, kým, kdy a kde byl záznam pořízen, soud nemůže k výrokům předsedkyně senátu přihlížet.
Nadto prý existují důvodné pochybnosti o autenticitě pořízeného záznamu a chybí souhlas zachycených lidí, jako důkaz tedy nelze nahrávku použít. To, že soudkyně není podjatá, justice odůvodnila tím, že její komentáře nesměřují ke konkrétní kauze a že navíc o svém nahrávání nevěděla.
Její výroky prý byly vyvolány psychickou zátěží plynoucí se špatného chování lidí k soudu a prý jen vyjádřila přání soudit rychle a bez obstrukcí. Soudkyně se rozhodla nečekat na verdikt ÚS a Lebánka poslala na 5,5 roku za mříže, potrestala i další aktéry případu.
ÚS: Sama autenticitu nezpochybnila
„Vzhledem k tomu, že sama předsedkyně senátu pravost zvukového záznamu nezpochybnila, vychází ÚS ze zjištění, že záznam je autentický. ÚS nesdílí názor, že šlo v daném případě o nezákonný důkaz,“ upozornil senát se soudcem zpravodajem Josefem Fialou, který zrušil usnesení vrchního soudu zamítající námitku o podjatosti soudkyně.
„Vrchní soud zvolil s ohledem na konkrétní okolnosti případu přístup příliš restriktivní a právu na ochranu soukromí poskytl nepřiměřenou ochranu, v důsledku čehož došlo u stěžovatele k porušení práva na soudní ochranu a práva na zákonného soudce,“ doplnil senát.
Obhájce musí zvážit další postup
„Podle názoru ÚS pejorativní vyjádření na adresu obhájce stěžovatele opodstatňuje závěr, že přinejmenším z hlediska objektivního testu nelze předsedkyni senátu považovat za nestrannou,“ dodali soudci s tím, že zlínský soud vynesl v případu verdikt, přestože věděl, že se ÚS bude tímto problémem zabývat.
„Bude proto na stěžovateli a jeho obhájci, aby uvážil další možnosti uplatnění svých práv v trestním řízení,“ dodali soudci.