Soudkyně Edita Votočková tvrzení žalobců vedených advokátem Janem Švarcem (58) označila za spekulace, žádné pochybení státních orgánů podle ní nenastalo. Proti jejímu rozsudku, který zazněl jen 35 minut po zahájení jednání, mohou Švarc a spol. podat odvolání, což také zvažují.

Žalobu k soudu podali čtyři z pěti unesených Čechů - zmíněný advokát Švarc, který ostatní zastupuje, překladatel Adam Homsi (39) a novináři Miroslav Dobeš (49) a Pavel Kofroň (47), kteří v Libanonu zmizeli v roce 2015. V zajetí byli 199 dní. Pátý z unesených Čechů, vojenský zpravodajec Martin Psík, se k žalobě o náhradu škody nepřipojil.

Obhájce Jan Švarc (vlevo nahoře), reportér Miroslav Dobeš (vlevo dole), voják Martin Psík (uprostřed), překladatel Adam Homsi (vpravo nahoře) a reportér Pavel Kofroň (vpravo dole)

Obhájce Jan Švarc (vlevo nahoře), reportér Miroslav Dobeš (vlevo dole), voják Martin Psík (uprostřed), překladatel Adam Homsi (vpravo nahoře) a reportér Pavel Kofroň (vpravo dole)

FOTO: Policie ČR

„Tvrzení uvedená v žalobě jsou spekulacemi. Naopak by mohla být spekulace, že to oni dostali Českou republiku do situace, kdy ona by mohla být vydírána,“ konstatovala soudkyně. Dospěla podle svých slov k závěru, že žalobci nesplnili základní podmínky samotné žaloby, tedy že by stát měl nést odpovědnost za nesprávný úřední postup a nezákonné jednání. Ani jedno totiž podle Votočkové nenastalo.

Soudkyně během velmi krátkého jednání zamítla všechny návrhy Švarce a jeho klientů na dokazování, mezi kterými byly mimo jiné výslechy současných i bývalých ministrů vnitra, obrany či spravedlnosti, členů Bezpečnostní rady státu z doby, kdy byli Češi v zajetí, ale i šéfů českých tajných služeb.

Žalobci podle Švarce chtěli pomocí jejich výpovědí zjistit, proč byli vlastně uneseni, a jakou roli v tom sehrál stát. Jeho zaměstnanci i úřady prý po celou dobu mlčí o tom, jak to bylo, na což prý při svém pozdějším vyšetřování naráželi i detektivové policejního protimafiánského útvaru (ÚOOZ), kteří případ původně řešili, ale nakonec odložili.

Nešlo jim o peníze

„Soud to po právní stránce zhodnotil tak, že ti svědci nebyli potřeba, protože by bylo úplně jedno, co by vypovídali. Soud má za to, že to, co vojenská rozvědka měla v tom Libanonu dělat, není výkon veřejné moci a nelze tedy za chyby při tom odškodňovat,“ poznamenal k rozsudku Švarc.

Doplnil, že uneseným Čechům nešlo o žádné peníze, ale jen o to zjistit, co se tehdy v létě 2015 stalo. To potvrdil i překladatel Homsi. Člověk se z toho, co se nám stalo, může poučit, že jako soudní tlumočník má docela riskantní práci, a že je potřeba si dát na tyto věci příště pozor a mít vše ověřené, přestože by člověk předpokládal, že se může spolehnout na bezpečnost, kterou zajistí orgán spadající pod stát. A tím byla vojenská rozvědka,“ řekl novinářům Homsi.

Alí Fajád u pražského soudu

Alí Fajád u pražského soudu. Archivní snímek

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

Ten se odvolávat k nadřízenému Městskému soudu v Praze podle svých slov bude. „A to i kvůli zamítnutí navržených důkazů, které jsou potřebné k vyjasnění té situace, což je vlastně naším hlavním cílem, a nikoli nějaké odškodné. Nás opravdu zajímá dát trochu světlo na tu temnotu, která je způsobena zamlčováním všech zainteresovaných stran,“ dodal Homsi.

V minulosti muži uvedli, že civilní rozvědka měla informaci, že se plánuje odveta za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, o jehož vydání požádaly Česko Spojené státy. V den jejich návratu do vlasti byl pak Fajád z české vydávací vazby skutečně propuštěn. Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO) krátce poté médiím potvrdil, že podmínkou propuštění pěti unesených bylo to, aby Česko Fajáda nevydalo do USA.

Spojené Státy chtěly Fajáda získat kvůli podezření, že spolupracoval s teroristy. Později se také objevila informace, že Fajáda ve vězení navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ve vězení s ním byl i jeho bratr arabista Petr, který prý výměnu vyjednal.