Článek
„Demilitarizovaná zóna by měla existovat na obou stranách frontové linie. Bude nutné logicky a právně určit, zda by měly být staženy všechny druhy zbraní, nebo pouze těžké zbraně,“ řekl deníku Le Monde Podoljak.
Podle francouzského deníku jde o jeden z hlavních ústupků, které Ukrajina nabídla v návrhu mírového plánu, jenž byl ve středu předán USA. Kompromisní návrh podle něj vznikl za účasti Německa, Francie a Británie.
Sám Podoljak to ale později mírnil s tím, že interpretace francouzského listu je nadnesená. „Prozatím mluvíme výhradně o teoretických diskusích,“ řekl webu Kyiv Post. „Je jasné, že v jakémkoli procesu vyjednávání se diskutují všechny možné formáty, včetně potenciálního formátu zastavení podél linie přímého bojového kontaktu,“ dodal.
„Budou muset být přítomni zástupci monitorovacích misí a zahraničního kontingentu, aby bylo zajištěno dodržování zásad a dohod… Je to přirozený formát pro ukončení konfliktu s vědomím, že část území bohužel zůstane pod faktickou okupací Ruska a že stejně bude stanovena dělicí linie,“ citoval jej předtím francouzský deník. Podle listu toto řešení připomíná situaci, která už desítky let panuje na rozděleném Korejském poloostrově.
Podoljak dále podle Le Monde řekl, že by bylo nutné „jasně a přesně definovat“, co a v jakém rozsahu mají zahraniční kontingenty zajišťovat. Podle představ Kyjeva by se „v ideálním případě“ na zajištění této mise podílely i Spojené státy.
„Územní ústupek je pro Volodymyra Zelenského srdcervoucí, ale měl by mu umožnit vyhnout se úplnému opuštění částí Donbasu, které Rusko neokupuje, 20 procent Doněcké oblasti, jak Moskva požaduje už měsíce. Tento požadavek Kremlu je pro ukrajinského prezidenta, který si je vědom odporu armády a ukrajinského obyvatelstva k jakékoli formě kapitulace, absolutní červenou čárou,“ podotkl Le Monde.
Zelenskyj tento týden řekl, že nemá „zákonné“ ani „morální“ právo postoupit ukrajinská území Rusku. Dodal přitom, že jakýkoli územní kompromis by měl být „spravedlivý“ a potvrzen buď „volbami“, nebo „referendem“ na Ukrajině.
Rusko reagovalo po svém
Rusko na myšlenku demilitarizovaného Donbasu zareagovalo po svém. „Je docela možné, že tam nebudou žádné jednotky, ani ruské, ani ukrajinské. Ano, ale bude tam naše Národní garda, bude tam naše policie, bude tam vše, co je potřeba k udržení pořádku a organizaci života. V každém případě, ať už je situace jakákoli, toto území je územím Ruské federace a bude pod kontrolou našich administrativ,“ řekl listu Kommersant poradce Kremlu Jurij Ušakov.
Poslední verze mírového plánu, kterou Ukrajina předala Spojeným státům, má podle Podoljaka tři části. První se týká samotného konce války a čítá zhruba 20 bodů. Druhá má řešit evropskou bezpečnostní architekturu v poválečném období, včetně otázky bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které by měly Moskvu odradit od další agrese. Třetí část se týká obnovy Ukrajiny, včetně její ekonomiky a obranných schopností.
„Agresor musí přispět na financování obnovy, je to nutný prvek pro ukončení války. Jinak bude mít agresor dojem, že z konfliktu pouze těží a neexistoval by žádný odstrašující faktor,“ řekl Podoljak.
Další jednání zástupců Ukrajiny, USA, Německa, Británie a Francie by se mohlo uskutečnit už tuto sobotu v Paříži, napsal zatím americký web Axios. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ale řekla, že americká účast ale stále není jistá. „Prezident je extrémně frustrovaný z obou stran této války a už ho nebaví schůzky jen pro samotné schůzky,“ řekla mluvčí amerického prezidenta Donalda Trumpa.
