Manželé sice po mnoha soudních zvratech své vlastnictví uhájili, ovšem na několik set tisíc korun, které museli vynaložit na právníky a poplatky, podle justice nemají nárok, přestože se případ táhl tak dlouho. A to kvůli chybujícím soudům.

Počátek sváru se začal psát už na konci osmdesátých let minulého století v jedné jihomoravské vesnici. Kus velké parcely si totiž pro sebe zahradil tehdejší tajemník s tím, že zabraná část patří jemu podle jakési staré smlouvy. Překvapení majitelé pozemku nejprve spor řešili přes obecní úřad i úřad sousedního města, ale jejich snaha byla marná, dostali pouze doporučení, aby se obrátili na soud.

V tomto státě neexistuje žádná spravedlnost, nejde se domoci práva žádnou cestou. Je šokující, že vás někdo roky tahá po soudech a pak nám nepřiznají náklady řízení. poškozená

První žaloba na určení vlastnictví k pozemku padla už v roce 1992. Justice tehdy rozhodla, že pozemek patří skutečně manželům zapsaným v katastru. Tajemník ovšem na konci devadesátých let podal novou žalobu a celá věc se rozjela nanovo.

Soud otočil, ale…

Justice ve sporu vyplodila více než desítku verdiktů, do sporu zasáhl dvakrát Nejvyšší soud a jednou i Ústavní soud. Ten konstatoval, že pokud na začátku kauzy soudy dávaly za pravdu bývalému tajemníkovi, tak svévolně aplikovaly právo, postupovaly formalisticky a porušily právo na spravedlivý proces.

I po zásahu Ústavního soudu opět Krajský soud v Brně přiznal pozemek tajemníkovi, ovšem jeho verdikt zrušil Nejvyšší soud s tím, že soud se řádně nezabýval okolnostmi případu.

Teprve poté brněnský soud otočil a rozhodl, že tajemník na pozemek nárok nemá. Současně ovšem rozhodl, že manželům nepřizná nárok na náhradu řízení. To pro handicapovaný pár znamená, že všechny peníze, které musel vynaložit na obranu před neoprávněným nárokem, jim nikdo nezaplatí.

Soud rozhodnutí o tom, že manželé nemají nárok na náhradu řízení, opřel o tvrzení, že v katastru existoval duplicitní zápis o majitelích pozemku, a tedy že žalobu mohly podat obě strany.

„Od roku 1972 do současnosti byli v katastru nemovitostí evidováni jako jediní oprávnění vlastníci žalovaní s výjimkou přechodných období po rozhodnutích soudů,“ upozornila ale advokátka manželů na to, že jiný vlastník se v katastru objevil pouze poté, co právě brněnský soud rozhodl ve prospěch tajemníka.

„Soud tímto odůvodněním přenesl své pochybení na žalované, kdy v důsledku toho, že sám rozhodl o zápisu vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí, umožnil tento duplicitní zápis. Tedy dvakrát penalizuje žalované, poprvé tím, že opakovaně nesprávně rozhodoval ve věci, podruhé tím, že v důsledku těchto svých rozhodnutí nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení,“ dodala advokátka.

Léta ve stresu

Rozhodnutím justice byla nepříjemně zaskočena i právoplatná majitelka pozemku.
„V tomto státě neexistuje žádná spravedlnost, nejde se domoci práva žádnou cestou. Je šokující, že vás někdo roky tahá po soudech a pak nám nepřiznají náklady řízení. Jsme s manželem neslyšící, nikomu jsme nic neudělali a jenom proto, že jsme vlastnili pozemek, jsme celé ty roky ve stresu. Když byl spor na začátku, bylo mi 18 let. Letos mi bude 50, a pořád není konec,“ posteskla si žena.

Případ totiž stále není u konce ani po pravomocném verdiktu brněnského soudu. Na Nejvyšší soud už totiž dorazilo dovolání týkající se právě nákladů řízení a je pravděpodobné, že dovolání podá i neúspěšný tajemník.