Článek
Saudek byl stíhaný pro účast na zločinném spolčení, padělání a pozměňování veřejné listiny od roku 1999, následně vyšetřovatelé rozšířili stíhání i o nedovolené ozbrojování, přičemž Soudkovi hrozilo až deset let vězení. Případ skončil v roce 2009 na návrh několika spoluobžalovaných kvůli nepřiměřené délce. Soud to tehdy odůvodnil českými závazky plynoucími z mezinárodní Úmluvy o ochraně základních práv a svobod.
Saudek poté chtěl od ministerstva spravedlnosti více než půl miliónu korun jako odškodnění za nepřiměřeně dlouhé stíhání. Do procesu dvakrát zasáhl Nejvyšší soud, nakonec justice celou žalobu smetla ze stolu s tím, že zastavení stíhání kvůli nepřiměřené délce bylo samo o sobě dostatečnou kompenzací nemajetkové újmy.
Neměl možnost se očistit
S takovou argumentací se ale senát v čele se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou neztotožnil. „Pokud obviněný o zastavení trestního stíhání nepožádal a neměl ani možnost trvat na projednání věci, nemůže být takové zastavení považováno za kompenzaci. Dle názoru ÚS by pak ani zprošťující rozsudek nebyl dostatečnou kompenzací nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení a namístě by bylo přiznat stěžovateli finanční zadostiučinění,“ zdůraznila Šimáčková.
„Trvá-li trestní řízení nepřiměřeně dlouhou dobu, nejde již jen o jeho samotnou délku, ale také o to, že ve veřejnosti vzniká přesvědčení o vině dotčené osoby, a to tím spíše, je-li tato osoba v důsledku zastavení řízení zbavena možnosti se očistit,“ dodala Šimáčková.
Případ nyní bude muset znovu projednat Nejvyšší soud.