„Mrzí mě, že pozůstalí nepřijali moji omluvu,“ řekl v úvodu jednání před soudem třiašedesátiletý Ďuričko. Pak soudkyně Alena Zajícová přečetla závěry znaleckých posudků, dvou z oboru psychiatrie a dvou od klinických psychologů. Dva posudky přitom zpracovali znalci určeni soudem, zbylé dva určila obhajoba spolu s odsouzeným.

Znalci se shodují na tom, že odsouzený Ďuričko vykazuje histriónské rysy osobnosti. Psychiatr Ladislav Hosák ve svém posudku uvedl, že Ďuričko nikdy netrpěl duševní chorobou, psychózou nebo nemocí a že histriónské rysy osobnosti jsou u něj celoživotním povahovým rysem.

Další ze znalců, Josef Pavlát, řekl na adresu odsouzeného, že jde o aktivní osobnost s přiměřenou racionální sebekontrolou. „Je schopen konstruktivně řešit konflikty a chovat se prosociálně,“ citovala také soudkyně z Pavlátova posudku.

Trest má pozitivní vliv

Znalec také soudu napsal, že výkon trestu má na Ďurička pozitivní vliv z hlediska resocializace a že trest splnil svůj účel. V případě podmíněného propuštění se Pavlát neobává rizika, že by Ďuričko páchal obdobnou trestnou činnost. Přesto by doporučil, v případě podmíněného propuštění, zákaz užívání alkoholu, dohled probačního úředníka či zákaz držení střelné zbraně.

Bohumír Ďuričko ve čtvrtek u soudu

Bohumír Ďuričko ve čtvrtek u soudu

FOTO: Pavel Karban, Právo

Znalci se přiklánějí k tomu, že resocializace odsouzeného je možná, rozdílný je ale například jejich pohled na její výši. Právě kvůli některým rozporům v závěrech znalců v oboru psychologie požádal státní zástupce, a obhajoba se k němu připojila, o vyslechnutí dvou znalců přímo u soudu. Soudkyně Zajícová proto jednání odročila na 30. října.

Střelba při křtu knihy

Tragická událost se stala v roce 2008 v pražské restauraci Monarch po křtu a autogramiádě knihy tehdejšího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Ďuričko a Kočka mladší se tehdy dostali do roztržky, při které Kočka hoteliéra udeřil do obličeje. Na to Ďuričko vytáhl zbraň a třikrát na Kočku vystřelil z bezprostřední vzdálenosti. Každý výstřel byl smrtelný.

Ďuričko obžalobu dlouho odmítal, Kočku prý zavraždit nechtěl, tvrdil, že se jen bránil útoku. Podle rozsudku nebyl impulzem ke střelbě pouze samotný útok, ale předcházelo mu i provokování a hecování.