Rath si u soudu stěžoval například na údajnou dehonestaci své osoby, která měla být způsobena eskortou, když ho k hlavnímu líčení přiváděla v poutech.

„Neexistoval důvod, proč by měl být předváděn před zraky médií, objektivy kamer, spouštěmi fotoaparátů, kdy ho celá republika mohla vidět v postavení naznačujícím, že by mohl být pachatelem závažného trestného činu,“ uvedl Rathův právní zástupce Oldřich Nejdl.

„Bylo v možnostech soudu přivést MUDr. Ratha do jednací síně chodbou mimo veřejnost,“ dodal. Nejdl také podotkl, že vězeňská služba má možnost, nikoliv povinnost pouta použít. Rath za to žádal třicetitisícové odškodné.

Ministerstvo spravedlnosti s tím nesouhlasilo. „Justiční stráž a eskorta postupovala v souladu se zákonem o vězeňské službě a justiční stráži,“ konstatovala právní zástupkyně ministerstva Alena Hladíková.

Žaluje, koho může

Rath také žádal devět tisíc korun za ušlý zisk, když nemohl vykonávat svou lékařskou praxi a zaměstnala ho na poloviční úvazek jeho manželka na své klinice.

Dalších 24 tisíc korun Rath žádal jako nemajetkovou újmu za zákaz vycestování z republiky v roce 2014.

A poslední nárok na 44 tisíc korun Rath uplatňuje coby náhradu nákladů na obhajobu. Devatenáct tisíc mu už v minulosti ministerstvo přiznalo, prý to ale nestačilo a Rath žádal dalších 25 tisíc.

Bývalý poslanec v poslední době žalobami rozhodně nešetří, ať už jde o soudce Roberta Pacovského, jeho strýce právníka Michala Pacovského, vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, nebo Petra Jiráta, žalobce v exhejtmanově korupční kauze.

Rath byl v roce 2012 zadržen protikorupční policií se sedmi milióny korun v krabici od vína. O tři roky později byl odsouzen k trestu 8,5 roku vězení mimo jiné za korupci. Rozsudek ale zrušil Vrchní soud v Praze a vrátil k novému projednání.