Článek
Ten v dovolacím řízení zrušil předchozí rozhodnutí nižších soudů s tím, že není možné řidiči přičítat jakékoli zavinění na nehodě. Naopak upozornil na to, že to byla chodkyně, která hrubým způsobem nerespektovala dopravní předpisy, když vstoupila do vozovky na červený signál Stůj.
Obvodní soud pro Prahu 2 nejprve Janíčka uznal vinným v plném rozsahu, následně odvolací pražský městský soud rozhodl o jeho spoluvině. Oba soudy argumentovaly tím, že řidič při projíždění přes přechod nedbal potřebné opatrnosti a pohyb chodců tam měl předvídat.
Za přečin těžkého ublížení na zdraví dostal Janíček tříletý podmíněný trest a roční zákaz řízení motorových vozidel. Navíc mu soudy uložily zaplatit náklady zdravotní pojišťovně ve výši téměř sto tisíc korun.
Chodkyně jej neviděla, stejně jako on ji
Ke kolizi došlo na dvouproudové vozovce v ulici Na Pankráci. Dvaasedmdesátiletá žena po nárazu skončila s několika zlomeninami v nemocnici, přičemž léčení těchto zranění trvalo několik měsíců.
Ze spisu vyplývá, že se řidič k přechodu pomalu přibližoval v pravém jízdním pruhu v době, kdy se pro auta rozsvítila na semaforu žlutá a chodci už měli červenou. V tu chvíli stálo v levém pruhu několik vozidel, která se chystala rozjet. Podle záznamů z kamer vjel Janíček na přechod za situace, kdy už svítila zelená.
Chodkyně přecházející silnici z levé strany jej přes stojící automobily neviděla stejně jako on ji. Přesto stačil ještě zareagovat brzděním a snížit nárazovou rychlost ze čtyřiceti kilometrů na skoro polovinu.
Přece není možné, aby řidič měl předpokládat, že chodec bude přecházet na červenou
Pražské soudy byly toho názoru, že první vozidlo v levém jízdním pruhu se nerozjelo hned právě kvůli před ním se pohybující chodkyni a jeho řidič ohleduplně čekal, až žena přejde zleva doprava mimo jeho jízdní dráhu. Právě s ohledem na to, že stojící vozidla mohla Janíčkovi signalizovat pohyb chodce na vozovce, měl dbát potřebné opatrnosti.
Nejvyšší soud po zhodnocení všech důkazů dospěl ke zcela odlišnému ději. Z kamerového záznamu a znaleckých posudků dovodil, že poškozená vstoupila na přechod pro chodce před první vozidlo z řady vozidel stojících v levém jízdním pruhu na červený a žlutý signál, kdy pro chodce už svítil tři sekundy červený panáček.
Rychlost přiměřená
V okamžiku, kdy žena dokončila přecházení před tímto vozidlem a pokračovala v chůzi do pravé části vozovky, rozsvítila se pro auta zelená. V následujících okamžicích ji Janíček srazil.
„Je tedy patrné, že vozidlo stojící jako první v levém jízdním pruhu se nerozjíždělo nikoli proto, že by se před ním pohybovala poškozená, ale z důvodu, že mu v tom bránil červený a žlutý světelný signál. Obviněnému řidiči to tak nemohlo signalizovat pohyb chodce,“ píše se v odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Ten také upozornil na to, že zpoždění vozidla v rozjetí na křižovatce může být způsobeno i jinou skutečností než chodcem na přechodu. „Třeba jen nesoustředěností řidiče či pouhým odkloněním jeho pohledu od semaforu v době, kdy se právě mění světelný signál,“ podotkl NS.
Přerušil studium, aby měl na advokáta
Ve prospěch Janíčka Nejvyšší soud zohlednil také to, že k přechodu přijížděl přiměřenou rychlostí a poté, co poškozenou spatřil, ihned brzdil. „Nebylo u něho zjištěno jiné porušení dopravních předpisů, jako například telefonování za jízdy nebo požití alkoholu před jízdou. Naproti tomu poškozená nerespektovala signál Stůj, vstoupila na přechod před řadu stojících vozidel, kdy měla zakrytý výhled vpravo, přičemž právě zprava přijížděl obviněný,“ uzavřel NS.
Sám Janíček po celém soudním martyriu cítí určitou satisfakci. „Nechtěl jsem se vzdát, vnitřně jsem byl přesvědčen o tom, že jsem nijak nepochybil. Přece není možné, aby řidič měl předpokládat, že chodec bude přecházet na červenou,“ reagoval Janíček. Kvůli soudní bitvě přerušil studium na vysoké škole, aby měl peníze na advokáta. „Teď budu chtít po státu odškodné,“ uzavřel Janíček.