Soudní příkazy k telefonnímu a prostorovému odposlouchávání Ratha a dalších obžalovaných v této korupční kauze byly podle názoru odvolacího senátu „nedostatečně odůvodněné“, proto například poznatky získané sledováním osob už dále nelze použít jako důkazy u nového hlavního líčení, uvedl v usnesení předseda soudního senátu Pavel Zelenka.

„Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí, a to s ohledem na nedostatečné odůvodnění příkazů a písemných žádostí,“ konstatoval jednoznačně v textu Zelenka.

Přepjatý formalismus, nechápe Bradáčová

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se proti odůvodnění ohradila a i s ohledem na předchozí verdikty je označila za „stěží odborně akceptovatelné”.

„Odůvodnění nejen, že popírá i dosavadní rozhodovací praxi samotného Vrchního soudu v Praze, ale významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí,” dodala s tím, že verdikt je „přepjatě formalistický.

„Jelikož se Vrchní státní zastupitelství v Praze domnívá, že tímto rozhodnutím jednoho ze senátů Vrchního soudu v Praze byl porušen zákon, připravuje podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, který následně předloží ministru spravedlnosti,” dodala Bradáčová.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

FOTO: Milan Malíček, Právo

Kauza se týká údajné korupce při veřejných zakázkách financovaných z Evropské unie. Jsou mezi nimi stavební zakázky a modernizace krajských nemocnic. Rath údajně vzal úplatek 16 miliónů korun, dalších šest z celkově slíbených 22 už podle soudu nestihl.

Policie někdejšího politika zadržela v květnu 2012 s pověstnou krabicí na víno, ve které ale nebyl alkohol, nýbrž bankovky.

Okresní soud jen zkopíroval návrh žalobce

Okresní soud v Ústí nad Labem, který odposlechy povolil v kanceláři i v rodinném domě tehdejší šéfky kladenské nemocnice a jedné z hlavních obžalovaných, Kateřiny Kottové (dříve Pancové), podle pražských vrchních soudů ve všech případech „toliko nekriticky převzal názor státního zástupce z podaných návrhů“, jak je prý zřejmé z fakticky doslovného zkopírování těchto návrhů žalobců do soudního příkazu.

Tím podle Zelenky soud nepostupoval důsledně, protože prý chybí jasné a konkrétní okolnosti, proč by měly být tzv. štěnice nasazeny. Navíc údajně chybí i doba trvání příkazu k těmto odposlechům či vysvětlení, proč je okresní soud povolil na maximálně možnou lhůtu.

Zjednodušeně řečeno, příkazy k odposlechům i sledování lidí byly podle odvolacího senátu vydány jen na základě obecných a nekonkrétních podezření.

„Poznatky získané sledováním osob a věcí v důsledku shora popsané vadné procedury nelze použít jako důkaz v tomto řízení,“ má jasno soudce Zelenka.

Pro původní středočeský krajský soud, který Rathovi trest ukládal, to znamená významné zúžení důkazů proti obžalovaným, především právě v podobě nezákonných odposlechů, které přitom měly zaznamenat předávání peněz mezi Rathem a manželi Petrem a Kateřinou Kottovými u nich doma ve vile v Rudné u Prahy.