U obvodního soudu se svou stížností a požadavkem na odškodné ve výši téměř 127 tisíc korun stěžovatel uspěl, ovšem Městský soud v Praze po odvolání stížnost zamítl s tím, že stav chodníku odpovídal povětrnostní situaci, kdy už několik dnů sněžil, a nebylo tedy možné podle soudu dovodit objektivní odpovědnost za stav cesty.

Podle městského soudu nebyla porušena ani takzvaná generální prevence podle občanského zákoníku, ani pravidla pro zimní ošetřování chodníků. Důvody vyhovění stížnosti jsou spíše formální než věcné. NS chyboval, když dovolání odmítl jako nepřípustné.

S tím však, jak uvedl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk, Ústavní soud nesouhlasí, když postup Nejvyššího soudu označil za porušení práva na spravedlivý proces. „Nejvyšší soud při posuzování přípustnosti dovolání pochybil, když námitky stěžovatele striktně posoudil jako pouhou polemiku se skutkovým stavem věci, ačkoli stěžovatel činil sporným především právní hodnocení případu. Bude nyní úkolem NS případ znovu posoudit,“ uvedl mimo jiné Jaroslav Fenyk.