Před jejich konzumací varují odborníci a chystají přes padesát z nich přidat na seznam zakázaných látek kvůli zdravotním rizikům. Nové drogy jsou totiž nevyzpytatelné a například šňupání náhražky pervitinu může už po prvním užití způsobit pořádnou psychózu, při které člověk nad sebou ztrácí kontrolu.

„Pracovní skupina Systému včasného varování před novými syntetickými drogami připravila návrh, který zahrnuje 52 látek různých chemických skupin,“ sdělila Právu mluvčí policejní Národní protidrogové centrály (NPC) Barbora Kudláčková.

Seznam nebezpečných chemikálií schvaluje vláda, která jej musí pravidelně aktualizovat. Například Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) zaznamenalo v roce 2015 přes třicet syntetických chemikálií, z toho jedenáct vůbec poprvé a v jednom případě šlo o první výskyt v zemích Evropské unie.

Nejčastěji to byly náhražky povzbuzujících drog, jako je kokain a pervitin, v menším množství pak napodobeniny marihuany a opiátů.

Psychóza i zánět

Nové drogy se prodávají zejména na internetu. „Některé obchody jsou dostupné přes běžné prohlížeče, jiné jsou pouze po nainstalování určitého softwaru na základě zvláštního oprávnění,“ sdělila Právu Kateřina Grohmannová z NMS.

Do Evropy míří ročně podle odhadu národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila tuny těchto chemikálií, v ČR se podaří zachytit desítky kilogramů.

Hrozí duševní stavy, které mohou člověka ohrozit.vedoucí neziskové organizace

Například policie a celníci loni ohlásili zadržení 20 kil povzbuzujících katinonů a víc než 11 kilogramů umělé marihuany. Potírání trhu se syntetickými látkami připomíná boj s větrnými mlýny.

V Česku je zatím hlavním nástrojem seznam zakázaných chemikálií. Jenže jakmile se na něj nějaká látka dostane, výrobci reagují třeba jen drobnou změnou v její chemické struktuře a „novinka“ je na světě.

Omítka jako příměs 

Šéf protidrogového oddělení pražské policie Jaromír Badin řekl, že lze ještě využít paragraf o šíření toxikomanie, kdy kriminalisté stíhají pachatele kvůli látce, která má účinky srovnatelné s nějakou drogou.

Vedoucí pražského centra neziskovky Sananim, která se stará o drogově závislé, David Pešek vidí problém hlavně v tom, že u nových látek není zmapovaná jejich jedovatost a vliv na nervový systém. Vzhledem k různým příměsím, mezi kterými se často vedle omítky najde i jed na krysy, hrozí konzumentovi trable s vnitřními orgány, například zánět srdeční chlopně.

Náhražky mají podle Peška také časově kratší účinek, takže zvyšují tzv. bažení po nich, a místo jedné dvou dávek klasické drogy denně je uživatelé vpravují do těla i desetkrát častěji.

„Hrozí duševní stavy, které mohou člověka ohrozit, nemá pak uchopené své chování a náhled na něj,“ dodal Pešek.

Kvalitní pervitin v Česku

Takto nebezpečná chemikálie je například syntetický katinon alfa-PVP, o jehož bláznivých účincích referovala i média v zahraničí. Jde o imitaci kokainu, pro nějž se vžil název flakka. Krystalická droga pochází z Číny a dá se jíst, šňupat i vpichovat.

Člověk s flakkou je schopný skočit hlavou vpřed na protijedoucí auto, hrozí mu těžký stihomam, halucinace a křeče. Nebezpečí je kvůli agresivitě vystaveno ale i jeho okolí.

Češi nicméně podle expertů nepatří mezi přední evropské spotřebitele imitací drog. Hlavní roli hraje fakt, že Česko celosvětově vede ve výrobě vysoce kvalitního pervitinu.

Celkově ale v Evropě poptávka po syntetických drogách stoupá a i navzdory kvalitnímu pervitinu a marihuaně jde v ČR křivka obliby imitací stejně mírně nahoru. Podobně se dívá do budoucnosti i Pešek ze Sananimu. „Tušíme, že nárůst spotřeby se bude dále zvyšovat,“ odhaduje.