Kajínek se nejprve u Krajského soudu v Plzni a následně Vrchního soudu v Praze snažil dosáhnout obnovy procesu s poukazem na znalecký posudek, podle kterého by se prý mohl znovu začlenit do společnosti. Při předchozích dvou pokusech o obnovu řízení cílil na otázku viny, nyní doufal ve zmírnění trestu. Jenže justice konstatovala, že znalecký posudek není důvodem k novému procesu.

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

„Krajský soud v Plzni se návrhem stěžovatele důkladně zabýval, neshledal přitom v návrhu požadované novum, které by vedlo k povolení obnovy řízení. Předkládaný posudek je vyjádřením současné schopnosti resocializace a není možné jej považovat za důkaz, který je způsobilý zvrátit závěry, k nimž dospěl soud v roce 1998,”  konstatoval senát ÚS v čele s Jaromírem Jirsou.

„Podle znaleckého posudku vydaného 15 let po vyslovení závěru o nemožnosti resocializace stěžovatele bylo dosaženo jen dílčího pozitivního účinku, především v adaptaci na výkon trestu odnětí svobody, avšak při neměnné změně osobnostních vlastností stěžovatele,“ dodal Ústavní soud s tím, že v postupu justice nedošlo k žádnému pochybení.

Plzeňský soud uložil Kajínkovi trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele a jeho osobního strážce. Druhý bodyguard útok přežil. Vraždy si prý objednal jiný podnikatel.