Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. Soudce konstatoval, že se nepodařilo získat takové důkazy, které by svědčily o naplnění skutkové podstaty nadržování.

„Právní závěr obecných soudů, že byla naplněna skutková podstata nadržování, je v rozporu se skutkovými zjištěními soudů,” uvedl Fiala. Připomněl také zásadu pro dubio in reo, čili při pochybnostech rozhodovat ve prospěch obžalovaného.

Soudy dříve udělily trest 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za nadržování i někdejšímu pracovníkovi ministerstva spravedlnosti Vladimíru Chrásteckému.

Uprchli do zahraničí 

Na Ústavní soud se obrátil pouze Matula. Podle dřívějších verdiktů měli muži zmanipulovat na ministerstvu řízení o podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona.

Tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová pak v červnu 2010 skutečně podala stížnost ve prospěch Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka, kteří si odpykávali za krádež 74 miliónů deset let vězení. Zároveň jim přerušila výkon trestu.

Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil vzal sice v srpnu 2010 stížnosti zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Uprchli do zahraničí a česká policie se pro ně musela vydat do Thajska.

O Blažkově žádosti původně rozhodovala jedna z ministerských referentek, která doporučila stížnost nepodat. Tehdejší ředitel odboru dohledu Chrástecký však spis předal Matulovi, který byl tehdy na úřadě na stáži.

Matula pak Blažkově žádosti vyhověl a navrhl ministryni, aby stížnost podala, a to i ve prospěch Tesárka. Přerušení výkonu trestu Matula doporučil, ačkoliv měl k dispozici rozhodnutí tří soudů včetně Nejvyššího, podle nichž byla vina prokázána.