Orlová před soudem tvrdila, že pravidelně bere léky a popisovala svůj denní režim. „Po snídani si vezmu léky, potom následuje terapie, po ní jsou to pak různé aktivity, kroužky. Já například cvičím, nebo se učím anglicky, na televizi se moc nedívám,” vyprávěla. Tvrdila, že není den, aby nemyslela na to, co se stalo.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

„Mrzí mě to, trápí mě to, beru antidepresiva. Neměla jsem v úmyslu nikoho připravit o život. Kvůli nemoci jsem se řídila bludy a nevěděla jsem, co dělám. Nechápu, že jsem něco takového vůbec mohla vymyslet," uvedla Orlová. V tu chvíli to ale nezvládl otec zavražděného chlapce, který se slzami v pčích opustil soudní místnost.

Se svou nemocí je smířená a už dříve na ni brala léky. Potom však některé vynechala kvůli tomu, že z nich byla unavená. „Pak jsem znovu všemu podlehla. Nyní už vím, že prášky budu brát do konce života. Jsem úplně jiný člověk, pokud je beru a pokud ne. Měla jsem je brát už předtím, je to pro mě ponaučení na celý život," řekla Orlová.

Barbora Orlová u Krajského soudu v Brně

Barbora Orlová u Krajského soudu v Brně

FOTO: Petr Kozelka, Právo

Doplnila, že pokud by měla být někomu nyní nebezpečná, tak jedině sama sobě. „Sáhla bych na život jedině sama sobě. Někdy si říkám, že by bylo lepší tady nebýt. V současné době nemám přes rok žádné komplikace, neslyším ani hlasy a nemám ani pocity sledování," dodala.

K soudu dorazila i matka Barbory. Ještě před začátkem jednání tvrdila,  že by chtěla, aby se Barbora dostala do ústavu s volnějším režimem. „Nyní jsou už mnohem lepší léky, které dávají záruku, že se už nic podobného nebude opakovat a pobyt v takovém prostředí by jistě Barboře prospěl i v jejím duševním stavu a já bych ji pak mohla lépe navštěvovat,“ řekla.

Když však zazněl verdikt soudu o tom, že detence bude pokračovat, nepočkala ani na zdůvodnění a rychle odešla.

Nechtějí riskovat

Primář psychiatrie detenčního ústavu Vladimír Smékal u soudu vypověděl, že se u Orlové po dobu pobytu v detenci vyskytla ojedinělá sluchová halucinace, avšak žena nebyla nijak agresivní. Podle komise odborníků ústavu se Orlová po nástupu do detence začlenila dobře a její stav je uspokojivě stabilizovaný. Sám Smékal však zdůraznil důležitost jejího setrvání v detenci.

"Stávající doba pobytu v zabezpečovací detenci je příliš krátká na to, abychom mohli hovořit o změně ochranného opatření. Vzhledem k tomu, že dotyčná už v minulosti obelhala zdravotnický personál, je nutná mimořádně vysoká míra opatrnosti vzhledem k ochrannému opatření," zdůraznil Smékal, který tak připomněl, že Orlová už u dřívější léčby vysadila léky, ale lékaře o tom neinformovala. Orlová je v detenci od loňského srpna.

Vzala si rukojmí

Soud o detenci rozhodoval poprvé loni v červnu poté, co státní zástupce zastavil její trestní stíhání, protože podle odborníků nebyla v době činu příčetná. Rozhodnutí o uložení zabezpečovací detence následně potvrdil také vrchní soud. [celá zpráva]

Útok se odehrál 14. října 2014. Pachatelka nejprve zaútočila na jednu studentku, kterou se 16letý Petr Vejvoda rozhodl bránit. Na následky bodných zranění mladík zemřel. Když se útočnice po pobodání chlapce hnala za zachráněnou dívkou, vrhla se na jinou procházející studentku.

Tu bodla do břicha a vzala si ji jako rukojmí. Pomohl jí až vyjednavač, jenž se za ni jako rukojmí nechal vyměnit. Policista byl zraněn na hlavě ve chvíli, kdy člen zásahové jednotky zneškodnil útočnici taserem.

Policie následně potvrdila, že žena v květnu 2012 napadla také vychovatelku, která bránila sedmiletou dívku v jídelně v Havířově. Po obvinění bylo její trestní stíhání zastaveno kvůli psychickému stavu. Do února 2014 byla v psychiatrické léčebně, odkud ji právě opavský soud propustil na doporučení lékařů.