„Skutkové závěry i právní kvalifikace krajského soudu jsou správné. V trestu však dostatečně nezohlednil všechny polehčující okolnosti, tedy hlavně dobu od spáchání trestné činnosti, věk blízký k mladistvému, doznání a spolupráci na objasnění všech okolností,“ řekl k verdiktu olomouckého VS soudce Petr Andres.

„Jsem vděčný za každé snížení trestu. Po písemném doručení rozsudku ale zvážím další možnosti, konkrétně dovolání k Nejvyššímu soudu,“ řekl bezprostředně po verdiktu VS Staněk s tím, že s vězením počítal. „Zákon v tomto směru hovoří jasně. Nicméně je pochopitelné, že jsem vyvíjel úsilí směřující k tomu, aby trest byl co nejnižší,“ uvedl muž, který se trestné činnosti dopustil krátce po svých osmnáctinách.

Policie tehdy po masivním vyšetřování pachatele neodhalila a případ odložila. Staněk se na policii přihlásil sám v listopadu 2014, stíhán začal být v únoru následujícího roku, měsíc před vypršením promlčecí lhůty. „Je mi jasné, že kdybych se přihlásil o pár měsíců později, do vězení bych nemusel. Už by však neexistovala možnost korektním způsobem toto vyřešit a postavit se k tomu čelem. Pak by to vypadalo jako v uvozovkách nějaká zbabělost,“ vysvětlil důvody svého pozdního doznání Staněk.

Chtěl 10 miliónů

Případ začal 2. března 2003 v Olomouci, kdy Staněk poslal poštou olomoucké policii dopis, v němž požadoval deset miliónů korun. 20. března mu měly být shozeny z nízko letícího vrtulníku balíky se 400 tisíci korunami na 25 různých míst s tím, že pokud tak policie neučiní, 24. března nechá na různých, blíže neurčených frekventovaných místech Olomouckého kraje vybouchnout několik nástražných výbušných systémů.

Pro zvýraznění hrozby připevnil vzorek výbušniny pod železniční most v Olomouci Nových Sadech na trati mezi Olomoucí a Prostějovem. Peníze, které policie na 25 místech střední Moravy tehdy shodila, si nevyzvedl. Podle informací Práva je tehdy hlídala i armáda.

Před soudem se Staněk přiznal. Tvrdil, že jednal ve stresu. Chtěl prý získat finance, aby vyřešil osobní problémy. Zdůraznil ale, že jeho výhrůžky měly jen demonstrativní charakter. Podle znalců netrpí žádnou duševní chorobou. Má však narcistní rysy. Důvodem, proč se udal, byl zřejmě pocit vlastní důležitosti.