Cihlář tvrdí, že zoo používala logo neoprávněně. Podle soudu sice nemají smlouvy přesné citace podle zákona, jsou ale zřetelné. Rozhodnutí je pravomocné, lze pouze podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

„Domníváme se, že smlouvy, které se uzavřely, sice neobsahují přesné znění a takříkajíc terminologii předchozího autorského zákona, ale jsou zcela zřetelné a pochopitelné, stejně jako platby, které byly v jejich souvislosti vyplaceny," řekla soudkyně Milena Opatrná. Problém podle ní vznikl například ve výkladu slov šíření a užívání autorských práv.

Smlouva neodpovídala autorskému zákonu

Případ se řešil po zásahu Ústavního soudu (ÚS), který vyhověl zoo a znovu letitý spor otevřel. Zahrada logo opustila v roce 2009, když justice pravomocně rozhodla v Cihlářův prospěch. Vrchní soud v Praze tehdy dospěl k závěru, že smlouva mezi umělcem a zoo je neplatná, protože neodpovídala autorskému zákonu platnému v době uzavření. Vrchní soud měl nyní za úkol rozhodnout znovu a důkladněji řešit skutečnou vůli smluvních stran.

Cihlář spolupráci se zoo ukončil v roce 2006 a podal několik žalob. Zahrada podle něj neoprávněně užívala jeho dílo. Ve smlouvě totiž nebyla výslovně upravena odměna pro výtvarníka za šíření jeho díla, jak to požadoval starý autorský zákon platný do roku 2000, ale zmiňovala pouze vytvoření díla. Zoo se u soudů hájila například tím, že Cihlářovi za logo zaplatila v roce 1998 desetinásobek běžných odměn pro výtvarníky.

Zahrada měla po Cihlářovi jako dočasného výtvarníka Vladimíra Veselého. Údajná podobnost jeho díla s Cihlářovými pracemi ale vyvolala další spory. Od roku 2012 pak zoo používá logo s pěti barevnými stopami od grafika z newyorské firmy Chermayeff&Geismar.