„Fakt, že se obžalovaná předtím s poškozeným pohádala a pak jej přejela, nesvědčí, že by šlo o běžnou silniční nehodu,“ odůvodňoval své rozhodnutí předseda odvolacího senátu soudu Jiří Lněnička. „Vyšetřování ukázalo, že obžalovaná vůbec nebrzdila, a aby mohla poškozeného přejet, musela přejet do protisměru,“ pokračoval. Muž navíc podle Lněničky vůbec netušil, co se na něj chystá, a to, že bude zezadu sražen.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Všechny tyto skutečnosti vedly prvoinstanční soud k závěru, že nešlo o běžnou náhodu, ale o úmyslný trestný čin vraždy,“ shrnul soudce.

Ptal se jí, jestli ho miluje

Horáková přejela svého známého loni počátkem června u Mnichovic, kousek od Prahy. Nejprve si užívali slunečného odpoledne na zahradě, popíjeli pivo a odpočívali. Po nějaké době se jí muž zeptal, zda ho miluje. Horáková odpověděla, že ho má jen ráda. Muž ale prý na ni naléhal, chtěl, aby ho milovala. Horáková údajně kontrovala tím, že si muž neváží dobrého bydla. Dům v Mnichovicích je totiž její a muž jí tam za bydlení a stravu jezdil pomáhat.

Muž nakonec ze zahrady odešel. Podle Horákové tím svůj vztah ukončili. Po nějaké době se ale Horáková rozhodla, že si sjede pro cigarety. Ačkoliv vypila několik piv a užila nějaké léky, sedla do auta a vyrazila.

Kousek za městem potkala svého známého, jak jde po levé straně silnice. Přejela do protisměru a skoro šedesátikilometrovou rychlostí muže srazila. Podle obžaloby tak učinila úmyslně, sama se hájí tím, že špatně odhadla vzdálenost. Nejprve jela směrem k muži, aby si vše vyříkali, pak si to ale rozmyslela a chtěla jet dál.

Slunce ji prý oslepilo

V tu chvíli prý muž vykročil směrem k ní, právě ve chvíli, kdy sešlápla plyn. „Byl evidentně opilý. Na poslední chvíli jsem se rozhodla, že nemá smysl zastavovat, že s ním stejně nebude řeč. V tu chvíli mi slunce zasvítilo do očí,“ uvedla Horáková u soudu. Myslela si prý, že je živý. a snažila se ho oživit.

„Ani tato obhajoba nemůže uspět. I kdyby byla oslněna, pak jí to nevedlo k náhlé změně směru. Logické je, že se řidič drží svého směru, aby ze silnice nemohl sjet,“ odmítl takové tvrzení Lněnička s tím, že Horáková přišla s touto obhajobou až v odvolacím řízení.

Horáková odmítá, že by chtěla vraždit. Vinu z usmrcení z nedbalosti ale v plné míře přiznává.

„Je mi to strašně líto a vždy bude. Nemohu se s tím smířit. Moje děti mě potřebují a jsou nešťastné a smutné, že nejsem nablízku,“ propukala v pláč u soudu Horáková.

I přesto, že muž byl adoptovaný a vyrůstal v dětském domově, požadovali jeho příbuzní po Horákové více než 12 miliónů korun odškodného. Soudy jim přiznaly zhruba desetinu požadované částky.