Advokátka a bývalá náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová chce neblahou praxi doložit už ve čtvrtek na půdě ústavně-právního výboru Sněmovny před zástupci policie, státního zastupitelství a odborných soudně-lékařských pracovišť.

A to na případu víc než čtyři roky staré údajné sebevraždy tehdy 33letého Petra Stráníka, kterého našli v září 2010 rodiče oběšeného v jeho pražském bytě. Policie kauzu uzavřela jako jasnou sebevraždu, ačkoli tělo vykazovalo některá neobjasněná zranění, a lékaři provedli jen zdravotní pitvu.

Krvácení nezanechalo stopy

„Ta je na rozdíl od soudní pitvy mnohem povrchnější a nestanoví například příčiny zranění,“ podotkla Marvanová.

Podle rodiny Stráníkových tak policie nejspíš pominula zásadní důkazy o vraždě.

„Na místě činu byly ignorovány podezřelé skutečnosti. Zranění na rukou, která v době smrti krvácela, ale nezanechala žádné stopy na škrtidle, na hadru, který byl pod škrtidlo podsunut, na žebříku ani na zdi, o kterou se tělo opíralo,“ uvedla Marvanová.

„Dále šlo o posmrtné skvrny na zádech, dvě strangulační rýhy a zranění vzniklá po smrti,“ dodala advokátka.

Podle ní jde o ilustrační příklad, kdy policie nepostupovala dostatečně důkladně buď z úsporných důvodů, nebo aby případ rychleji uzavřela a udělala si „čárku“.

Kolokvium nad problémem objasňování podezřelých úmrtí svolal do Sněmovny poslanec a bývalý kriminalista Zdeněk Ondráček (KSČM).

Podle něj se policie přestala držet svých předsevzetí, která si sama stanovila po odhalení sériových vražd z let 2001 až 2003, jichž se dopouštěli manželé Dana a Jaroslav Stodolovi. Téměř všechna úmrtí byla původně policií kvalifikována jako sebevraždy.

Tehdejší policejní prezident Jiří Kolář po rozkrytí jejich pozadí nařídil ke každému případu sebevraždy přistupovat jako k podezření z vraždy.

„Na událostech typu Stodolových nebo (Petra) Zelenky (tzv. heparinového vraha, pozn. red.) jsme se sice poučili a řekli jsme, že to budeme dělat jinak, ale už zase sklouzáváme k rutině,“ řekl Právu poslanec Ondráček.

Bývalý kriminalista upozorňuje stejně jako Marvanová na úbytek soudních pitev, které se provádějí v případech podezřelých úmrtí.

„Dělají se jen zdravotní pitvy a jsou těla, která se vůbec nepit­vají. Chápu, že když někdo ­ze­mře v 90 letech, mohl zemřít věkem, ale co když ne?“ podotkl poslanec.

Na soudní pitvy nejsou peníze

Zatímco zdravotní pitvu hradí zdravotní pojišťovna z pojistky zemřelého, soudní pitvu musí zaplatit policie a neprovádí ji patolog, ale soudní lékař.

„Zdravotní pitvu může udělat okresní patolog. Pokud podepíše pitevní protokol, už nikdo záznamy zpětně nedohledá. Ze soudní pitvy se naopak pořizuje záznam,“ řekl Právu senátor Antl.

Právě úspory na straně policejního rozpočtu jsou podle něj na vině sporných případů, jako je ten Stráníkův.

„Posudek může stát klidně dvacet tisíc. Obávám se, že sporných mohou být celkově desítky případů,“ uvedl Antl.

Čtvrtečního jednání ve Sněmovně se zúčastní i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

„Jdu si hlavně poslechnout jednotlivé příspěvky a bude mě zajímat relevance těchto námitek,“ uvedla další pozvaná účastnice čtvrtečního kolokvia.

„Za svou sedmnáctiletou praxi na Okresním státním zastupitelství v Litoměřicích a Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem jsem se nesetkala s případem, kdy by věc zůstala neobjasněna kvůli neprovedení soudní pitvy,“ podotkla vrchní žalobkyně.

Podle náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho by vyžadování nákladných soudních pitev ve všech případech podezřelých úmrtí znamenalo zbytečné plýtvání.

„Říci, že se budou dělat ve všech případech soudní pitvy, by systém neunesl a bylo by to hýření státními prostředky,“ uvedl s tím, že počet nařízených soudních pitev za rok odhadnout nedokáže.

„Je to otázka toho, na co máme,“ konstatoval i náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž. „Vražd je v tomto státě plus minus sto ročně. Sebevražd a dalších náhlých úmrtí asi sedmnáct set. Kdybychom si řekli, že u všech asi 1800 úmrtí se provedou stejná opatření jako u vražd, bude to stát neúměrně velké peníze,“ podotkl Stříž.

Podle něj však v případech, kde existuje jakékoli podezření z manipulace s mrtvolou nebo pohybu dalších osob kromě oběti na místě činu, se soudní pitva provádí.

Výsledkem čtvrtečního jednání může podle Marvanové být i výzva poslanců vůči představitelům ministerstev vnitra a spravedlnosti, aby systém objasňování podezřelých úmrtí prověřili.