Dvojice přišla do obchodu loupit. Když prodavač odmítl vydat peníze, ubodala ho. Horváth ve stížnosti tvrdil, že jednal v silném rozrušení, tedy v omluvitelném hnutí mysli, a proto prý měl být souzen pouze za zabití a loupež, nikoliv za vraždu.

Zpochybnil také použitelnost klíčového důkazu - záznamu z bezpečnostní kamery. Jeho použití bez souhlasu pachatelů - a vlastně i oběti - prý porušuje právo na soukromí. Podle ústavních soudců ale zájem společnosti na objasnění a potrestání závažného činu zcela jistě převážil nad ochranou osobnostních práv.

„V řízení bylo ostatně prokázáno, že na vstupních dveřích obchodu bylo upozornění na monitorování kamerou, takže (dovedeno ad absurdum) byl stěžovatel dopředu srozuměn s tím, že pokud do prostorů prodejny vstoupí, bude kamerovým systémem zachycen," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Jiřím Zemánkem.

Byli ve finanční tísni

Incident se stal 25. října 2012 v prodejně potravin v Janovské ulici v Praze 10. Horváth s Balvínovou, jimž se dva týdny před činem narodilo dítě, před pražskými soudy přiznali, že se do obchodu vypravili s úmyslem zmocnit se tržby, a to kvůli tomu, že se ocitli ve finanční tísni.

Do večerky nejprve vešla maskovaná Balvínová, zatímco Horváth hlídal u vchodu. Žena pohrozila osmadvacetiletému prodavači vietnamské národnosti plynovou pistolí, ten se ale nezalekl a začal se aktivně bránit. Kamerový záznam ukazuje, že do obchodu následně vběhl Horváth a prodavače brutálně napadl.

Balvínová mu pomáhala a muže několikrát udeřila pistolí do hlavy. Když upadl na zem, držela ho, zatímco do něj Horváth bodal přineseným kuchyňským nožem. Poté z místa činu utekli, aniž něco sebrali.

Těžce zraněnému prodavači se podařilo dostat z obchodu na ulici, kde se mu snažili pomoci kolemjdoucí. Podle soudního znalce však ani oni, ani přivolaní záchranáři neměli šanci odvrátit mužovu smrt. Jedna z bodných ran mu probodla plíci a prořízla srdce.