V úterý tak hlavní líčení začalo znovu. Znovu byl vyslechnut obžalovaný Miroslav Simon a na středu bylo naplánováno, že soud vyslechne tři svědky, na jejichž účasti obžalovaní trvají. A opět se opakovalo to, co zažíval už předchozí soudce – dva svědci se z jednání omluvili, třetí si vůbec nevyzvedl obsílku. Jiřího Včelaře Kotase soud vyslýchat nebude, protože žije v Kanadě a souhlasí s jednáním v nepřítomnosti.

Soudkyně Petra Hajdíková řekla, že hlavní líčení je nutné včetně většiny výslechů opakovat. Obžalovaní jednak trvají na tom, že u řady svědků nestačí přečíst výpovědi, navíc soudkyně má za to, že proces, který vedl její zesnulý kolega, nebyl zcela v pořádku.

„Bylo to vedeno jako řízení proti uprchlému. Já na to ale mám jiný názor než můj předchůdce. Pan Kotas se neskrývá, jeho pobyt je znám a se soudem komunikuje,“ uvedla soudkyně, která v úterý hlavní líčení odročila na září, kdy se budou opakovat výslechy svědků.

Hodnota obrazů je téměř nulová

Ostravský soud se případem zabývá od roku 2011. Miroslav Simon a Jiří Včelař Kotas podle obžaloby nabízeli v roce 2009 v ostravské galerii Chagall šest padělaných obrazů Marka Chagalla, Vasilije Kandinského a dalších malířů. Majitel galerie ale na schůzce na první pohled poznal, že jsou to padělky.

Podle státního zástupce Dušana Táborského je hodnota obrazů, které Kotas a Simon v Ostravě nabízeli, téměř nulová. „Máme znalecký posudek Národní galerie, který říká, že cena představuje hodnotu rámu, oleje a plátna,“ řekl žalobce.

Miroslav Simon tvrdí, že je zcela nevinen. Vůbec prý neměl tušení o tom, že obrazy jsou falza. Podobně se vyjadřuje i Jiří Včelař Kotas.

Naletěl i Ransdorf

Obrazy pocházejí z padělatelské dílny v západních Čechách. V této souvislosti je obviněno i několik dalších členů této organizované skupiny včetně malířky Lenky Sýkorové, která padělky vyráběla. Tuto část kauzy projednává samostatně soud v Plzni.

Jak již informovalo Právo, podvodníkům, kteří jsou souzeni v Plzni, před šesti lety naletěl i známý komunistický politik a europoslanec Miloslav Ransdorf, který je exspolužákem Kotase. Ten za Ransdorfem tehdy přišel s tím, jestli nechce koupit sbírku uměleckých děl světově známých malířů za zlomek jejich hodnoty. Nabídka komunistického europoslance velmi zaujala.

Do kšeftu za více než deset miliónů korun s vidinou několikanásobného zisku při dalším prodeji zapojil Ransdorf ještě několik svých známých a společně zaplatili miliónovou zálohu. Nakonec nezískali žádné obrazy a přišli i o peníze.