Pancová zdi vazební věznice opustila v pátek. Ve vazbě nyní vedle Ratha zůstává i partner Pancové Petr Kott. Toho soud v září na rozdíl od ženy z vazby nepustil. Trojice čelí spolu s dalšími osmi lidmi obžalobě z korupce a manipulování veřejných zakázek.

Proces v úterý pokračoval po více než týdenní pauze čtením listinných důkazů a výslechem dvou svědků.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Kateřina Pancová a David Rath přicházejí k soudu

 

Svědek mluvil o kauze Buštěhrad

Prvním z nich byl někdejší příslušník Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a nynější soukromé očko Libor Gregor (56), jenž stál prakticky na počátku celé kauzy. V říjnu 2011 totiž podal na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně trestní oznámení, které obsahovalo podezření na možné nekalosti v rámci tendru na rekonstrukci buštěhradského zámku. Rozjelo se vyšetřování, o němž se veřejnost dozvěděla loni v květnu, kdy byli podezřelí pozatýkáni.

Gregor před soudem uvedl, že se na něj před podáním oznámení obrátil člověk, který chtěl pomoci se svými rodinnými a finančními problémy. Prý mu sdělil, že je státní zaměstnanec a pracuje na ministerstvu financí. Jeho identitu Gregor neprozradil s tím, že telefonní číslo na něho už nemá, jméno nezná a už si ani moc nepamatuje, jak muž vypadal.

„Při té příležitosti, když zjistil, že jsem z Kladna, začal mluvit o tady tom,“ popsal Gregor, jak přišla řeč na zakázku Buštěhrad. Informace, které mu muž řekl, považoval za závažné a snažil se fakta ověřit z veřejně dostupných zdrojů. Když zjistil, že všechno sedí, rozhodl se podat trestní oznámení.

„Říkal, že má po různých věcech špatné zkušenosti, že mu bylo vyhrožováno,“ odpověděl detektiv na dotaz, proč trestní oznámení nepodal přímo onen muž. I on se prý snažil být opatrný a nechtěl se s podezřením svěřit ani pražské, ani středočeské policii a vytipoval si náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, kterému důvěřoval, byť ho osobně neznal.

„Věřil jsem tomu, že naši politici vyhlásili boj proti korupci a že se s tím skutečně chce něco dělat,“ vysvětlil, co ho vedlo k podání trestního oznámení.

Policie reagovala až po měsíci

Svému klientovi, jak muže označoval, prý slíbil, že se o to ihned začne zajímat policie. To se prý ale nestalo a kriminalisté jej kontaktovali až po měsíci až šesti týdnech, což se dotyčnému nelíbilo. „Ten pán mi pak řekl, že už mi nevěří, tím to skončilo,“ sdělil Gregor s tím, že pak už s klientem nijak nekomunikoval.

Poté, co došlo k zatýkání a o kauzu se začala zajímat média, prý měl strach o zdraví a život. „Párkrát do měsíce zjistíte, že máte povolená kola u auta,“ řekl k tomu Gregor.

Jak se mohl dostat tak vysoko? Ptá se Rath

Rath se v reakci na jeho slova podivil nad tím, že se Gregor bez problémů dostal ke Střížovi, byť chtěl oznámit pouze podezření z doslechu. On sám se prý se svými trestními oznámeními nikdy k „druhému nejvyššímu státnímu zástupci“ nedostal, ani jako hejtman, ani jako poslanec, ani jako ministr.

Kdyby prý měl on sám podávat trestní oznámení kdykoli, když něco „slyšel“, jezdil by za Střížem „obden“. „Stačí si sednout do poslanecké jídelny a to, co tam slyšíte, jsou příběhy mnohem zajímavější než možný Buštěhrad,“ pravil Rath.

Po Gregorovi soud vyslechl Martina Houdka, šéfa středočeské záchranky, který sám uvedl, že jej s Kottem a Pancovou pojí přátelský vztah. Pacovského, podobně jako policii, zajímaly okolnosti tendru záchranné služby na pořízení bezmála 50 sanitních vozů. O tuto zakázku však v kauze nejde. Soudce se rovněž ptal na to, zda Houdek Kottovi v minulosti půjčoval nějaké peníze.

Pobavení veřejnosti poté vzbudily dotazy na to, zda by Houdek některé z obžalovaných bral mezi záchranáře. „Několikrát jsem ho lanařil, aby ke mně šel jezdit. Takových lékařů je jako šafránu,“ říkal Houdek o Rathovi. Následoval dotaz Kotta: „Pane řediteli, a mě byste na záchrance zaměstnal?“ „Okamžitě,“ reagoval s úsměvem Houdek.