„S manželem se můžete rozvést, ale rodičovství trvá až do smrti,“ vysvětlila verdikt soudkyně Ivana Janů.

„Děti mají právo na péči rodičů, pokud nejsou schopny samy se živit. Ani dávky od státu tuto povinnost neruší nebo plně nenahrazují,“ dodala Janů a zdůraznila, že vztah mezi dítětem a rodičem nikdy nekončí.

Mladá žena se zvýšení výživného domáhala prostřednictvím své matky, protože je nesvéprávná a potřebuje celodenní péči své matky, která je současně i její opatrovnicí. Přestože má dcera invalidní důchod 8 tisíc korun a má nárok i na příspěvek na péči ve stejné měsíční výši, matka tvrdí, že náklady na péči a služby stacionáře jsou přes 20 tisíc korun. Otec má čistý příjem téměř 72 tisíc korun.

„Žena není a ani v budoucnu nebude schopna se sama živit,“ upozornili stěžovatelé.

„Dítě už je sice dospělé, ale má rozumové schopnosti tříletého dítěte. Matka má tři další děti, není sice ve špatné finanční situaci, ale obrátila se na otce, který je nadstandardně finančně zabezpečen, aby pomohl vyšším výživným, protože sama si není schopna kvůli péči o děti například nějak přivydělat. Přitom postižená dcera opravdu potřebuje intenzivní péči, je potřeba, aby ji vozila do stacionáře, je potřeba lékařská péče, tomu dítěti je potřeba vyplnit všechen volný čas, protože i když je to dospělý člověk, sama se prostě nedokáže zabavit,“ vysvětlil Právu důvody podání ústavní stížnosti advokát matky Jiří Bednář.

Vyživovací povinnost trvá

Podle jeho slov dokonce otec přestal na čas výživné platit úplně, a proto byla na jeho plat nařízena exekuce. „Připadalo mi nespravedlivé, aby neplatil na svou dceru vůbec nic. Prvoinstanční soud naší žalobě nejprve vyhověl a výživné zvýšil na 10 a později 8 tisíc korun, jenže odvolací Krajský soud to zrušil s tím, že když pobírá dávky, tak zaniká vyživovací povinnost. Ústavní soud nyní správně konstatoval, že vyživovací povinnost trvá a není omezena,“ dodal Bednář.

ÚS svým verdiktem vrátil případ Krajskému soudu v Praze, který dal za pravdu otci, jenž v roce 2010 výrazně omezil svůj příspěvek na dnes již třicetiletou dceru, aby se případem znovu zabýval. Ústavní soudci nicméně nenaznačili, jak vysoký by měl příspěvek být. Matka se pro svou dceru domáhá zvýšení výživného z částky 5 tisíc na trojnásobek.