Kadrman, který na sebe upozornil veřejnost například v kauzách opravy Karlova mostu v Praze nebo při záchraně historického nádraží v Ústí nad Orlicí, si skutečně ve svých vyjádřeních v médiích nebral servítky. Například vyjádření, že KBL Mattoni nedalo za dvacet let do chátrající Kyselky ani korunu, nemohl doložit.

„Tou kritikou měl především burcovat orgány památkové péče. Vyjádření byla expresivní, ale žalovaný má právo svobodného projevu,“ řekl ve zdůvodnění zamítavého rozsudku soudce Aleš Korejtko.

Podle něj ale hlavní příčinou neúspěšné žaloby bylo to, že Alessandro Pasquale se dožadoval satisfakce za to, že byla poškozena jeho osobní čest a kredit podnikatele. Až na jedinou výjimku směřovala Kadrmanova mediální kritika citovaná u soudu na adresu společnosti KMV, nikoliv na konkrétní osobu. Navíc podle soudce bylo prokázáno, že tak hovořil z pověření památkové asociace.

„Bez ohledu na výsledek jsem rád, že k soudu došlo. Stav lázní Kyselka je skutečně katastrofální a je potřeba to všemi cestami veřejnosti a státu připomínat. I takovýto soud je příležitostí,“ řekl Právu Kadrman.

Připustil, že KMV sice už učinilo první kroky k záchraně lázní, které jsou kulturní památkou, ale považuje je za nedostatečné. „My po nich nechceme moc. Jen aby ty ruiny zastřešili a zakonzervovali,“ svěřil se na chodbě pardubického soudu novinářům.

Pasquale se soudních jednání ani pátečního vynesení rozsudku v Pardubicích neúčastnil. Příležitost by mohl mít, pokud se odvolá, u Vrchního soudu v Praze.