Jeho tělo bylo v pondělí nalezeno v domě, který osamělý muž sdílel se svými zvířaty. Město nemá vlastní psí útulek, proto budou jezevčíci až do konce týdne v karanténě v provizorním objektu a jedná se o jejich dalším umístění.

Frenštátský veterinář Zdeněk Petr, který zvířata po jejich odchytu vyšetřoval a spolupracuje se zdejší městskou policií, řekl Právu, že v úvahu by přicházelo umístění i ve vzdálenějších městech.

Zástupci jím jmenovaných měst ale tuto možnost odmítají. „Náš útulek slouží pouze pro psy nalezené na území krajského města, navíc je permanentně přeplněný,“ řekla například Dana Klišová z Městské policie Ostrava. Podobně reagovala zástupkyně útulku v Sedlištích u Frýdku-Místku.

Problému se čtyřmi dospělými psy a šestnácti štěňaty si je vědoma starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová (SNK Naše Beskydy).

„Jsme v těžké situaci, o ty psy se musíme postarat stejně jako o jiná zvířata nalezená na území města. Problém je v tom, že jich je tolik,“ řekla starostka.

Miloslav Studnička

Miloslav Studnička

FOTO: repro Česká televize

Psi byli dobře živení

Psi jsou nyní podle starostky provizorně umístěni v jedné z městských budov a město zvažuje nákup provizorních mobilních kotců. „Už dříve jsme o tom uvažovali, teď se to možná urychlí,“ řekla bez bližších podobností. Tělo Miloslava Studničky nalezla v pondělí policejní hlídka, když po alarmu z krajského soudu, že Studnička nepřišel do práce, vnikla do jeho domu.

Policie se původně domnívala, že jde o vraždu, pak ale vyšlo najevo, že soudce zřejmě zemřel po zdánlivě banálním zranění na krku, které vyvolalo silné krvácení, embolii a zástavu srdce. V úvahu přichází nejen nešťastná náhoda, ale i sebevražda.

Po soudcově smrti se podle předběžných výsledků vyšetřování na jeho tělo vrhli jezevčíci, kteří mu ránu na krku rozkousali. Podle veterinářů lze zranění, které jezevčíci způsobili svému umírajícímu nebo již mrtvému majiteli, poměrně jednoduše vysvětlit.

„Neznám sice podrobnosti a nevím, jak hluboké ty rány byly. Ale v podobných případech se prostě stává, že psi svého zraněného pána olizují tak vehementně, že mu můžou svými zuby způsobit rány, které jdou až do živého masa. Podobným způsobem si psi lížou pooperační rány. Také je možné, že se psi snažili svého pána vzbudit a poranili ho při tom,“ řekl ostravský veterinář Jan Nytra.

Že by se psi vrhli na soudce z hladu, je podle něj velmi málo pravděpodobné, a to tím spíš, že podle informací Práva byli velmi dobře živení a ve výborném zdravotním stavu.

Soused: Byl to hodný člověk

Zda soudce zemřel vlastní rukou, anebo je jeho zranění dílem nešťastné náhody, je zatím nejasné a odpověď by mohly dát policejní expertizy předmětů nalezených na místě. Kdy budou nové informace k dispozici, zatím není jasné. Policie ve středu oznámila, že další průběžné výsledky prověřování nebude komentovat a nové informace zveřejní nejspíš až poté, kdy budou k dispozici výsledky všech expertiz.

Byl to hodný člověk. Nevěřte nic, co vám o něm někteří sousedé řekli. Nemůžu na něj říct křivé slovoStudničkův soused

„Minimálně do konce tohoto týdne nepředpokládáme informační posun,“ řekla mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková. „Před námi jsou mimo jiné také expertizy, jejichž realizace se pohybuje v řádech týdnů. Každopádně pokud se objeví zásadní nová informace a bude možné ji zveřejnit, okamžitě tak učiníme,“ dodala mluvčí.

Právu se podařilo získat svědectví jedné ze sousedek, která soudce viděla zřejmě jako poslední v neděli před polednem. Její tvrzení nepřímo potvrzuje informaci, že si zranění nejspíš způsobil sám, ať už úmyslně, nebo neúmyslně.

„Jeho psi dělali v neděli na zahradě strašný hluk, on po nich křičel. Vyběhla jsem, že mu něco řeknu, ale jak jsem ho spatřila, hned jsem se otočila. Byl rozcuchaný, neupravený a připadal mi jako v nějakém transu. Říkala jsem si, že s ním asi něco není v pořádku,“ řekla jedna ze Studničkových sousedek. Potvrdila také to, že s jezevčíky byly velké problémy a spoustě lidí v ulici vadilo, jak jsou hluční.

Jiný soused ale na Studničku nedá dopustit. „Byl to hodný člověk. Nevěřte nic, co vám o něm někteří sousedé řekli. Sice jsem se s ním nestýkal, ale vždy slušně pozdravil a občas nám daroval pár vajíček od svých slepic. Nemůžu na něj říct křivé slovo,“ řekl jiný Studničkův soused.