Článek
„V těchto arktických podmínkách začíná jít o život,“ uvedl na vysvětlenou Strobach. „Chceme jim nabídnout pomoc, vysvětlujeme, kde mohou získat chybějící doklady, kde najdou lékaře, kde mohou přespat v teple. Nabízíme jim i práci ve veřejné službě, kde si mohou něco přivydělat. A zároveň chceme zmapovat, kolik jich nyní venku přebývá,“ dodal starosta.
Třiačtyřicetiletý Josef je na ulici půl roku. Spolu s kamarádem obývá stan postavený v křovinách u řeky Radbuzy ve čtvrti Doudlevce. Možnost získat ztracené doklady ho zaujala, o jinou pomoc příliš nestojí. A o nocování v teple charity už vůbec ne.
„O tom neuvažujeme. Tamní režim nám nevyhovuje a slyšeli jsme o ní ledacos. Různé nemoci, broučci,“ řekl Právu Josef. Ve stanu je spokojený. „Máme spacáky, deky. A ve třech to zadýcháme, máme ještě psa. V pondělí jsme to měřili a měli jsme tam šestnáct stupňů,“ podotkl Josef. Na úřadě se ale kvůli „papírům“ zastaví. Tedy prý.
Hra o přežití
Podobně dopadají návštěvy u dalších bezdomovců. Údajně sedmdesátiletý Slovák Jiří se zmínkám o mraze jenom směje a hřeje si ruce nad ohněm plápolajícím v rezavém barelu. „Já neumrznu, už tady takhle bydlím pět let.“ Jiří charitu zkusil. „Marně. Slováky neberou.“
V celé Plzni je podle odhadů kolem 250 lidí bez přístřeší, z toho zhruba polovina se jich pohybuje právě na území centrálního obvodu. V azylovém domě charity jich denně nocuje kolem osmdesáti. Ostatní hrají noc co noc bojovou hru. O přežití.